Letní tábor Velké Skaliny

Včera nám skončil příběh Indiany Jonese a jeho výpravy za Excaliburem a vy si možná říkáte, zda se vůbec mohlo dít ještě něco zajímavého. Věřte nebo ne, mohlo a také dělo. Příběh nám sice skončil, nikoli však tábor, proto jsme pro děti připravili utkání ve fotbale a vybíjené proti vedoucím. Na závěr dopoledne ještě malou bojovku, ze které vedoucí vyšli doslova jako mokré myši. No a odpoledne jsme vyhlásili vítěze celotáborovky a následně přijela pouť a děti si mohly na atrakcích vydělat slušné peníze, které později rozfofrovaly v našem krámku s plyšáky i něčím na zub. Na samotný závěr a poslední táborový večer čekala táborníky ještě diskotéka. No, vážení přátelé, a to už je opravdu konec - zítra už jen poklidíme tábor a pak hurá domů!

Na základě Merlinovi poslední rady vyrazili dnes dobrodruzi do Údolí stínů, kde se jim ukázal sám Merlin, šišlající a tvrdící, že na ně čeká již po staletí. Teprve když dokázali všichni přejít údolí s pomocí Ariadniny nitě, oznámil jim poslední úkol - Excalibur lze získat jen tak, že zopakují bitvu, ve které byl před staletími ztracen. Pokud ji vybojují tak, jak se odehrála tehdy, meč jim prý předá Jezerní paní, tak, jako tehdy Artušovi. Samotná bitva byla dlouhá a tuhá, ale podařilo se ji vybojovat a tak se dobrodruzi večer mohli vydat k jezeru. Tam museli s Merlinovou pomocí požádat Jezerní paní, aby se objevila - a tak se také stalo, zjevila se jim v celé své kráse. Pravda, za ta léta již trochu utrpěla a cestou přes jezero utrpěla ještě dvakrát tolik. Dokonce jí musel z vody pomoci samotný Indiana Jones. Za odměnu mu skutečně věnovala tak dlouho hledaný Artušův meč, Excalibur.

Vedoucí si dnes prohodili role a to doslova - každý musel dopoledne hrát někoho jiného a hned ráno si prohodili svršky i oddíly. Krátkodobá změna zpočátku trochu zamotala hlavu dětem, které si při oddílovce musely zvykat na jiný hlas, ale nakonec se očividně bavily. Odpoledne už jsme se ale vrátili k dobrodružství Indiany Jonese a malí lovci pokladů museli získat poslední zprávu z dob dávno minulých a dozvědět se tak, co je čeká zítra. A abych nezapomněl - starší oddíly v průběhu tábora připravovaly Pohádkový les pro své mladší kamarády a nacvičily hned několik pohádek. Ti nejmenší táborníci potom vyrazili na stanovenou trasu a jedno představení po druhém shlédli. S přípravou si všichni dali záležet a naše nejmenší členy jistojistě potěšili.

Přes noc se ukázalo, že poslední získaný artefakt se ztratil, či spíše byl ukraden. Bylo nutné svěřit jeho nalezení nejlepšímu špiónovi v táboře - ale kdo by to měl být? O tom se muselo rozhodnout při hře. Po vyhlášení výsledků tak vítězný tým paralelně k připravenému programu ještě musel sledovat vedoucí, zda si náhodou nepředávají "ztracenou" relikvii (a dobrodruzi jednu z předávek skutečně odhalili a vydělali si tak další body do celotáborovky).. Navíc dnes došlo k dalšímu dešti a tak Indy navrhl vyrobit jednoduchá plavidla pro případ povodní a rovnou je otestovat. Všechny týmy si daly záležet, některé dokonce vyrobily plavidla zcela z přírodních materiálů. Rozhodující slovo při hře pak měli hlavně kormidelníci, kteří jako jediní z posádky mohli sledovat, kam že jejich loďka pluje.

Dnes jsme konečně mohli pokračovat ve výpravě za Excaliburem. Z poslední získané relikvie se povedlo Indymu získat starý svitek, který dobrodruhy navedl na další stopu. V nové lokaci objevili další svitek s odkazem na jiné místo. Až tam konečně mohli získat zprávu, s odkazem na další artefakt, chráněný mechanickými kamennými strážci, kteří dokázali zastavit člověka na místě. Jejich systém byl vskutku precizně navržen a proniknout mezi nimi nebylo vůbec tak jednoduché, jak by člověk čekal. Přece jen se to alespoň některým povedlo a celá výprava tak získala další artefakt.

Trvající nepřízeň počasí nedovolila lovcům pokladů pohnout se z místa a jak už to v takových případech na takových výpravách bývá, začaly docházet zásoby i peníze. Nezbylo tedy, než si zajistit zdroje na pokračování. Dobrodruzi využili své zkušenosti z předchozích cest a otevřeli užitečné i zábavné stánky. Někdo se více zaměřil na manikůru, někdo na občerstvení, někdo si otevřel zoo, někdo dokonce strašidelný dům. K podnikání patří samozřejmě i reklama - jednotlivé týmy připravily poutače a letáky, vyslaly do terénu své nejlepší obchodní zástupce a pak už jen čekaly. Tedy jen chvilku, protože první zákazníci se brzy objevili. A pak už se předvádělo a kasírovalo, co kdo snesl.

Počasí nám ani dnes příliš nepřálo a tak na nějaký posun v celotáborovce to nevypadalo. Dopoledne se proto všichni věnovali činnostem dle chuti a hlavně možností. Odpoledne byly plánovány deskové hry, ale blížící se bouřka nás nakonec jen tak lízla a zbylo trochu času na další hodnocenou hru - přechod přes ohnivou řeku. A abychom táborníkům vynahradili počasím omezený program, večer jsme připravili show ve velkém stylu. Vzhledem k hlasitosti obecenstva považujeme její provedení za více než úspěšné.

Další úspěšný den máme za sebou a to i přes nepřízeň počasí. Ranní taneční rozcvička všechny rozehřála a šlo se na snídani. Potom dobrodruzi vyrazili sesbírat text zprávy, kterou nám, bohužel, přes noc rozfoukal vítr. I když se všichni snažili, všechny útržky se nepovedlo v limitu sesbírat nikomu. Byly však týmy, které zapracovaly hlavou (konec konců, co není v nohách, musí být v hlavě, že?) a zprávu dokázaly z větší části doplnit. Všichni se díky tomu dozvěděli, že se poblíž nachází pevnost, respektive na ní byla postavena část tábora - a zde se právě šestnáctého července objevují strážci posvátného poháru, který nějak souvisí s Excaliburem. A co by to bylo za strážce, kdyby neměli pro příchozí přichystané úkoly. Naštěstí pěkně pod střechou, takže dobrodruzi - byť by to jistě zvládli - se ani nemuseli moc namočit. No a protože práce bylo na jeden den až až, večer jsme věnovali filmu.

Ranní taneční rozcvička probrala naše spáče dostatečně a po snídani už se zase vrhli na další část dobrodružství Indiany Jonese. Na trase museli plnit úkoly a za splněný úkol pak získali zašifrované poznámky. Odpoledne se pak dobrodruzi rozdělili na dvě skupiny - ti starší, u kterých se očekávalo více zkušeností s luštěním šifer, měli za úkol odhalit pravý text z dopolední hry, zatímco ti mladší hledali runy, které byly zakresleny na stejném plátně jako samotný Excalibur. Za každý splněný úkol pak dostali jednu indicii a z nasbíraných indicií měli doplnit jednu poslední chybějící runu. Mladší členové splnili úkol na jedničku, zato té starší části dali šifry pěkně zabrat. Vyluštit úplně všechny dokázal jediný tým ("Excalibeři"), průměrná úspěšnost byla sedm z deseti. Den jsme zakončili taneční zábavou a tak se dá předpokládat, že malí dobrodruzi šli spát spokojeni.

Dnes jsme začali zlehka a poměrně neformálně. Po důkladné dezinfekci rukou následovala "snídaně v trávě". Dopoledne nacvičovaly starší oddíly divadlo, kdežto ty mladší stavěli v lese domečky. Odpoledne už bylo náročnější - objevil se u nás trochu praštěný sběratel starodávných předmětů a slíbil předat dobrodruhům vzácný nákres Excaliburu - ovšem ne jen tak, to dá rozum. Krom sběratelství byl totiž jeho koníčkem také alkohol a požadoval pěknou zásobu nejrůznějších druhů. Dobrodruzi se na čas stali sběrači a následně pro změnu míchači, když vyráběli požadované drinky dle dodaných receptů se stejně podivnými názvy, jako byl sběratel sám. Vše se samozřejmě podařilo k oboustranné spokojenosti a tak se před večerkou mohly oddíly v klidu věnovat zájmovým činnostem a těšit se zase na zítra.

Tentokrát mají naši (vaši) dobrodruzi za sebou opravdu perný den. Nejdříve trochu více poznali Indyho parťáka ze starých časů, který Jonesovi připomněl jeden ze společných zážitků, kdy se spolu a s diamanty museli dostat přes jinou partu dobrodruhů. Také oznámil, že chystá velkou výpravu za Excaliburem. Jenže potřebuje dobrý tým, protože získat takový artefakt nebude žádná legrace. Rozhodl se tedy všechny dobrodruhy řádně prověřit. První úkol byl založen na zmíněné historce - týmy musely pronést přes nepřátele co nejvíce "diamantů". Další úkol souvisel s oživením principů evoluce a dobrodruzi si tak vyzkoušeli, jaké to je býti v kůži kuřete, které se přes několik vývojových stupňů (jako slon či opice) musí státi Supermanem. Prověřeny byly i jejich další vlastnosti, jako hledání (především na botách) a schopnost rychle reagovat. To vše se stihlo do večeře, kterou všichni po náročném dni jistě ocenili. Večer už se odehrával v duchu klidnějších aktivit a každý vedoucí zvolil to, co jeho skupině sedělo nejvíce.

Dnes dostali malí dobrodruzi první úkoly a otestovali svoje schopnosti. Ve starých veršovaných textech museli najít indicie a díky nim potom najít správný artefakt. Další část dne strávili tvorbou erbů symbolizujících jednotlivé týmy, vymýšlením názvů a také museli dát dohromady vlastní pokřik. Na konci dne se setkali s ředitelem starého muzea, který plánuje jeho znovuotevření - proto shání artefakty, které mu také naše týmy ihned předložily. Znaleckým okem ohodnotil jejich stav a když už byl v tom hodnocení, rovnou obodoval i jejich erby a pokřiky. Do tabulky hodnocení tedy dnes přibyla slušná řádka bodů (v našem případě táborových dolarů). Na závěr dne opustili táborníci na chvíli dobrodružství Indiana Jonese a věnovali se deskovým i sportovním hrám, případě malování, či tanci.

První den vzhledem k počasí zrovna nepřál venkovním aktivitám, což nakonec až zas tolik nevadilo. Beztak bylo potřeba hlavně vybalit a zabydlet se v novém dočasném bydlišti. Táborníci alespoň ochutnali místní kuchyni, seznámili se trochu mezi sebou a poznali své vedoucí. Protože to by na první táborový den bylo přece jen trochu málo, večer se všichni ještě zúčastnili velké táborové seznamovací diskotéky.