Letní tábor Velké Skaliny

Jelikož je dnes v podstatě poslední táborový den, dopoledne bylo věnováno spíše úklidu chatek a přípravě věcí, které by táborníci neměli na Skalinách nechat. Odpoledne už pro ně ale bylo podstatně veselejší - nejdříve si došli zaplavat a po návratu do tábora se rozjelo slibované kasino, kde měli možnost jednak rozšířit (nebo zúžit) balík těžce nabytých peněz, jednak si také mohli za vydělané peníze zakoupit něco na památku. A že vybírat bylo z čeho! No a na závěr pobytu jsme se ještě jednou sešli u pořádného táborového ohně. A tím naše působení ve Scallinagu končí a nezbývá, než se těšit zase na příští rok.

Jak už to v takových organizacích bývá, došlo na zradu ve vlastních řadách. Kápové se rozhodli nechat si všechny peníze pro sebe, využili momentu překvapení a i s kopicí dolarů sprostě zdrhli. Ostatní mafiáni se ale rozhodli jen tak se nevzdat a vyrazili za bývalými kumpány. Ti se ovšem kvalitně zabarikádovali a zpočátku to vypadalo, že za svými štíty vydrží věčně. S trochou úsilí se ale nakonec přece jen podařilo nějakého toho kápa "sundat" a pak už to šlo ráz na ráz. Potom si ještě mafiáni vyzkoušeli použití štítů poražených kápů a zároveň se trochu svlažili. Na oslavu vítězství byla večer zorganizována pořádná diskotáka, která se také pěkně protáhla.

Dnešní dopoledne bylo zatraceně náročné. Nejdříve se Don Corleone pochlubil dodávkou drahých kamenů, které chtěl prodat a peníze rozdělit mezi jednotlivé rodiny. Jenže potom se objevil starý známý z FBI a varoval Dona, že tentokrát ho dostane, protože celá akce s kameny byla jedna velká past. Naštěstí ho mafiáni zahnali a mohli tak vymyslet plán, jak z pasti uniknout. Ten zahrnoval – ke smůle některých klanů – obětování ostatních. Rodiny tak soutěžily tentokrát ne o to, kdo nejvíce získá, ale kdo nejvíce daruje, zkrátka každá rodina usilovala o to, aby právě v jejich skladu bylo na konci hry nejméně kamenů. Jak se dalo čekat, obětováni byli ti, kteří v průběhu celotáborovky nejčastěji vyhrávali, tedy klany Blechito a Markiito, ke kterým ostatní rodiny nanosily prakticky všechno. Hra probíhala v pěkném dopoledním pařáku a jelikož odpolední teploty opět stouply nad herně únosnou mez, na odpoledním programu bylo opět koupání. Večer jsme navíc ozvláštnili solidním táborákem, který měl poměrně úspěch. Snad jen škoda, že táborníci se věnovali více diskusím v kroužcích než zpěvu táborových písní za doprovodu kytary. No ale znáte to, proti gustu…

Ať se nám to líbí nebo ne, pomalu se blížíme do finále. A to také znamená, že sílí napětí mezi rodinami. Malí mafiáni byli zpraveni, že v noci došlo k přestřelce mezi kápy jednotlivých klanů, a tak byly poškozeny naše pracně získané zásoby alkoholu. Museli jsme tedy rychle přesunout co největší objem této tekutiny nikoliv do sebe, ale do jiných nádob. To by samo o sobě nebylo nic těžkého, kdyby nebylo třeba použít děravé kelímky, ze kterých teklo doslova ze všech stran. Hru nakonec s přehledem vyhrála neustále posilující rodina Alto a začala tak tlačit na přední příčky celotáborovky. Protože odpoledne už byl hic, ve kterém si i ostřílený gangster začne připadat jako v pekle, nechali jsme Scallinago Scallinagem a vyrazili k vodě. Večer ještě proběhlo zakoupení několika dalších budov, celá akce ale poměrně rychle skončila, protože klan Alto využil příležitosti a skoupil většinu pro ostatní rodiny dostupných staveb. Už teď je jasné, že o zbývající nejdražší a zároveň nejužitečnější budovy se bude hodně bojovat. Celý den jsme zakončili v poklidu kvízem ze všech možných oblastí, ať už šlo o faunu, flóru nebo zdravovědu a poslali jsme táborníky spát, protože podle předpovědi nás ty nejpernější a nejteplejší dny teprve čekají.

Pondělí se nám kompletně vydařilo na jedničku. Před obědem jsme dokončili přípravu divadel na večer a po poledním klidu jsme se tak mohli věnovat mafiánským záležitostem, konkrétně výrobě alkoholu, neboť doba je zlá a FBI vyhlásila prohibici. Což – pro šikovného mafiána – znamená vynikající příležitost nahrabat nějaký ten dolar navíc. Nejdříve jsme se tedy vydali sesbírat potřebné suroviny, mezi něž patřily i takové skvosty jako žabí vlas, výtažek z ponožek nebo mucholapka. Následně bylo třeba vyhledat správného výrobce, který svému řemeslu rozumí a už se pálilo ve velkém. Snad jen pro informaci, mezi lihovinami se vyskytly i takové dobroty jako Žabinec, Ponožkovice či Bourák. Pak už zbývalo jen vyhnout se všudypřítomné policii a bednu s alkoholem prodat správnému překupníkovi. Večer jsme pak trávili sledováním divadelních představení, která si svou kvalitou nezadala s leckterými dnes hranými kusy a nezbývá, než všechny táborníky pochválit za vynikající práci jak co se týče samotného provedení, tak za kostýmy a někdy i za kulisy.

Co k dnešku říci? Bohužel (alespoň pro nás), někteří nedočkaví rodiče si začali své ratolesti „půjčovat“ už dopoledne (a nebylo jich málo) a tak na nějaké mafiánské aktivity neměl nikdo ani pomyšlení. Zbývající děti se zabavily u míčových her. Večer byla sice v plánu řada divadel, které dávaly dohromady naše oddíly, protože ale byly děti po celou neděli nedostatkovým zbožím, nepodařilo se všem všechno připravit a nacvičit. Večer jsme tedy místo pohádkových divadelních kusů odehráli diskotéku.

Dnes dostali malí mafiáni poprvé možnost zakoupit budovy, ve kterých schovají své těžce vydřené peníze. Když byla prodána tančírna i obchod, které patřily k těm nejlépe zhodnoceným a navíc už osvědčeným, přišly na řadu hotely a luxusní vily. Největší investici ovšem provedla rodina Markiito, která díky standardně přesvědčivým výsledkům v průběhu celotáborové hry mohla zakoupit místní sportovní kurty. Po obědě a troše odpočinku se pak jednotlivé klany vrhly na sběr zásob od klobouků přes zbraně až po automobily a které následně musely umístit do připravených skladišť s různě velkým úložným prostorem. Krom těchto úkolů dostali členové tábora také prostor na přípravu zítřejšího divadla, které proběhne v rámci oddílů. Někteří věnovali více energie přípravě kostýmů a kulis, zatímco jiní vsadili na kvalitu projevu a spíše trénovali různé scénky. Vzhledem k tomu, že jednotlivá témata vycházejí z klasických pohádek, všichni jsme zvědaví, jak se nakonec táborníkům všechno podaří. Krom toho proběhlo každoroční ozvláštnění pobytu ve formě tak zvané "obrubníkové" (krupicové) kaše, podávané k večeři na zdravém vzduchu.

Pátek nám utekl jako voda, možná i proto, že bylo stále co dělat. Rozcvička a snídaně jsou samozřejmě standardem, následovaly zájmové kroužky a první část dne byla pryč. Odpoledne mafiáni sledovali další návštěvu policie v táboře. Z náčelníka policie (viz starší záznamy) se vyklubal agent FBI, který díky označeným bankovkám připravil rodinu o téměř všechny úspory. Naštěstí náš schopný účetní přišel s plánem zakoupit ze zbývajících peněz pár budov, které jednak zvednou rodině prestiž a jednak se peníze do nich investované snáze ochrání před stěhováním do trezorů FBI. Samozřejmě to nešlo jen tak lusknutím prstů a první bylo třeba obejít pár úředníků a splnit jisté požadavky, než bylo vydáno platné stavební povolení. Povolení nakonec získali všichni, a tak už brzo začneme s nákupem budov. Po večeři ještě táborníci dostali možnost zakončit den buď na diskotéce, nebo hezky po tábornicku u ohně s kytarou.

Dnes se děti vydaly na celodenní výlet po blízkém i vzdálenějším okolí. Vedoucí jim ráno připravili balíčky se svačinou a pak už se všichni vydali na své trasy, rozdělené dle věku dětí. Někdo tak mohl navštívit novou rozhlednu v Hradišti, někdo se podíval až do Kaplice. Na cestě všechny překvapila bouřka, která se vyloupla jakoby odnikud, zato s pořádnou silou. Když se unavení táborníci vrátili z výšlapu, dostalo se jim odměny v podobě vynikajících řízků s bramborovou kaší a večer už pohodlně trávili při sledování filmu.

Pátý táborový den jsme už tradičně začali taneční rozcvičkou, která se zdá být čím dál oblíbenější. Dopoledne se potom děti oddávaly oddílové činnosti, které někdo využil k odpočinku, většinou ale ke sportu a dalším aktivitám. Odpoledne přišel Don Corleone s požadavkem, aby se mafiáni a mafiánky kvůli policejnímu dohledu naučili luštit šifry. Rodiny překvapily rychlostí, s jakou úkol vyřešily, s konečným pořadím ale ještě zahýbaly odhalené podvody některých mafiánských poručíků (zástupců kápů). Na prvních příčkách se tedy nakonec umístily klany Marino, Markiito a Martinez. V rámci celotáborovky hra dopomohla k povýšení rodinám Marino a Nelito do hodnosti Výběrčí, což jim přineslo bonus dalších $1000. Na večerním nástupu si vyslechli rozsudek už zmínění poručíci a Don měl co dělat, aby utišil dav mafiánů, kteří chtěli podvodníky dokonce upálit (!). Nakonec byl trest poměrně mírný, i když rozhodně ne jednoduchý. Poručíci dostali za úkol naučit se nazpaměť náš mafiánský kodex cti a odehrát divadlo, do kterého zakomponují alespoň jedno pravidlo. K tomu dostali čas do zítra. Večer se nakonec děti věnovaly aktivitám dle svého uvážení, k dispozici bylo všechno možné od fotbalu přes tanec až po malování.

Jak se ukázalo, včerejší návštěva policejního náčelníka se neobešla bez komplikací. Jak známo, na odchodu náčelník Dona upozornil, že vše nenechá jen tak a jak se ukázalo, nemluvil do větru. Dopoledne museli mafiáni proběhnout hustou policejní sítí, na které je, podle očekávání, vyhlíželi předem prověření a neúplatní policisté. Mafiánská rodina Nelito nakonec zvládla celou cestu nejrychleji, ačkoli ani ostatní rodiny si nevedly špatně. Druhá se umístila rodina Wonk a třetí Markíto. Po úspěšném úniku z policejní sítě nastala příležitost pro vyjasnění hierarchie mezi rodinami a upevnění jejich postavení. Odpoledne došlo i přes předchozí mír k drsné přestřelce za použití pistolí, samopalů i výbušnin a nechyběly ani tradiční baseballové pálky. Svoje přednosti tady ukázaly především klany Markíto, Mafiano a Maríno, naopak Rosalini, Angelo a Blechito vyšly z boje s těžkými ztrátami.

Dnešek byl dnem kápů. Tedy alespoň v tom smyslu, že celý den se rodiny snažily svým kápům zavděčit výrobou a testováním prvotřídní káry. Zatímco dopoledne sháněly materiály a „montovaly“ jednak reprezentativní a jednak odolný vůz, odpoledne se snažily dosáhnout co největšího počtu kol ve stanoveném čase. Zatímco rodina Mafiano dokázala jako jediná postavit zcela ekologický vůz (tedy pouze za použití přírodních materiálů), nejrychlejší a zároveň nejspolehlivější káru dal dohromady klan Nelito. K večeru navštívil sídlo Dona Corleona náčelník policie, který se svou zásahovou jednotkou po krátké přestřelce zpacifikoval ochranku a následně vytáhl několik ne (zcela) potvrzených obvinění. Nakonec se celá akce otočila proti náčelníkovi, přesto ho ale Don Corleone nechal odejít, aby tak projevil svou laskavost. Policejní náčelník ještě našemu Kmotrovi při odchodu pohrozil, že se nevidí naposledy a co bude dál, to se teprve uvidí…

Nedělní ráno jsme začali celotáborovou taneční rozcvičkou – jak se říká, není nad pohyb na zdravém vzduchu, podpořeném navíc solidní muzikou. Po snídani potom mafiáni začali pracovat na svých poznávacích značkách – každá rodina vytvořila svůj originální erb, který ji symbolizuje. Odpoledne členové rodin sbírali útržky plánku města a pokusili se plán sestavit, aby mohli začít investovat do budov. Sestavování se ne a nedařilo a když už to vypadalo, že jsme v koncích, přišel kápo z rodiny Alto s návrhem, aby se zkrátka mafiáni hezky postaru porozhlédli, kde co je a mapu si nakreslili sami. Donovi nezbylo, než návrh odsouhlasit (kdo by taky proti sobě chtěl obrátit stovku nabručených gangsterů) a nové parcely najednou doslova rostly před očima. Na večerním nástupu jsme nakonec stihli vyhodnotit jak plánky, tak i mafiánské poznávací značky.

První táborový den byl jako obvykle spíše seznamovací. Děti se seznamovaly s novým bydlením, s okolím, vedoucími i mezi sebou navzájem. Aby toho nebylo málo, večer se jim navíc představil Don Corleone, šéf místní mafie. Přizval je do rodiny a vysvětlil původní význam onoho dnes nenáviděného slova „mafioso“. Vyzval nové mafiány ke spolupráci, uzavřel mír s jednotlivými kápy (kteří mu projevili patřičnou úctu) a také hned zadal první úkol – vytvoření mafiánského kodexu cti, kterým se budou v příštích dnech všichni členové řídit.