Letní tábor Velké Skaliny

Co by to bylo za tábor na Skalinách, kdyby na konci běhu neproběhla velká táborová pouť. Celé dopoledne probíhaly na mnoha stanovištích různé atrakce, kde bylo možné získat táborové penízky. Za ty pak v pouťovém stánku „U Maziho“ bylo možné zakoupit nemálo sladkostí a dalších věciček. Jen jediný stáneček „jel na plné obrátky“ bez penízků – byl to stánek kuchařky Martičky, která připravovala poslední oběd třetího běhu – báječnou Čínu. Odpolední balení zavazadel, úklid chatiček i tábora a v neposlední řadě večerní diskotéka letošní třetí běh na Skalinách ukončí. A co dál? No, samozřejmě: „Za rok na Skalinách nashledanou“.

Zápolení detektivních kanceláří se chýlí pomalu ke konci. Sherlock Holmes si proto na dnešní dopoledne připravil prověrku obzvláště složitou. Detektivové měli v lese najít ztracení drahé kameny. Chvíli jim trvalo, než přišli na to, že úkol je cvičný a místo kamenů mají hledat víčka od PET lahví, do kterých Angličané s oblibou stáčejí svůj vynikající punč. Kameny měly dle barvy rozdílnou cenu a tak samozřejmě nastal „hon“ na ty nejdražší. Jenže ouha. Jak se říká „kněz dvakrát nekáže“ a tak informace o ceně jednotlivých barev byla podána pouze jednou. To způsobilo, že menšina pozorných detektivů nosila „kameny“ dle hodnoty, ostatní zrovna ty, o které zakopli. Nakonec se podařilo všechny Holmesovy kameny najít a teprve součet bodů nasbíraných víček a jejich barev ukáže, kdo zvítězil. Mezi tím kancelář Mateřinka pilně vyráběla pískové bábovičky a také masky na závěrečný karneval.

Odpoledne vyhlásil Holmes vůbec poslední prověrku kanceláří – prověrku fyzické zdatnosti. Všichni detektivové zápolili, co jim síly stačily a z plna hrdla povzbuzovali své kolegy v týmech. Jejich mocné hlasy bylo slyšet široko daleko, vyhnaly výkonnost členů svých týmů, ale stejně se jim nepodařilo probudit „padlé prágoše“. A kdo zvítězil? To všem řekne večer sám Sherlock Holmes. Zatím – dnes odpoledne – na hřišti zvítězila jak vidno žízeň.

Kanceláře celé netrpělivé čekaly na vyhlášení výsledků a čas si krátili fotografováním. Večer pak Sherlock Holmes, spolu se starostou Londýna a ředitelem Scotland Yardu vyhodnotili celé čtrnáctidenní výběrové řízení detektivních kanceláří. Dle slov samotného Holmese byly výsledky velice těsné, a jak se v londýnském podsvětí říká: „o prsa korejské ženy“, tedy nula nula nic. Proto také práci u Scotland Yardu získaly všechny kanceláře a londýnští zločinci, těšte se!!!

Sherlock Holmes dnes ráno uznal, že nejen detektivní činností živ je člověk, a proto vyhlásil odpočinkový den. Ten prožily detektivní kanceláře na okruhu formule 1 v Silverstone. K velkému závodu, který je čekal, si však musely všechny detektivní kanceláře postavit závodní monopost, vybavit depo a zaškolit piloty. 

Měly na to celé dopoledne a po poledním klidu byl velký závod odstartován. Jel se na deset kol a po každém kole byla povinná zastávka v depu. Tam došlo k výměně minimálně jednoho kola, změření spotřebovaných pohonných hmot a k masáži ztuhlých zad pilota.  Některé vozy měly nemálo problémů na trati, rozsypávaly se a mechanici v depu měli plné ruce práce udržet je po celý závod alespoň trochu funkční. Také pneumatiky se rychle opotřebovávaly, snižovalo to tak rychlost monopostů na trati, v některých případech – za mocného funění – dojížděl závodní vůz do depa jen krokem. Po závodu monopostů následovala vložka v podobě závodu cestovních automobilů na okruhu „EsKáHáBéVéDéBé“ (ve zkratce SKHBVEDB – a v překladu Skaliny –horní brána – ves – dolní brána), ve které se hned po startu ujala vedení sličná Ady se svým vozem SOCKA, poslední místo pak uhájil Venda, jež po dojetí do cíle vysílením vypadl z vozu. Trochu sportu a zápolení s mičudou pak krásný den ukončilo.

Dnešní ráno bylo očekáváno všemi detektivy. Měli mezi ně přijet příslušníci Policie, aby je naučili něco ze svého nelehkého řemesla. Úderem desáté hodiny se dostavili i s psovodem a služebním psem. Nutno přiznat, že pejsek, chundelatý vlčák, vypadal velmi přátelsky, ale až do chvíle, kdy měl zadržet domnělého pachatele. Do té doby aportoval, poslouchal všechny příkazy, ale jak viděl pachatele, jak se říká „neznal bratra“. A to ještě umocnila ukázky, kdy pachatel na něj střílel – samozřejmě slepými náboji. Za velkého potlesku přihlížejících malých detektivů pachatele střelby nestřelby zachytil, povalil na zem a bylo hotovo. Pak si děti prohlédly výbavu policisty, počínaje štítem, helmou a dalšími částmi, jež v celku váží 15 kilogramů. Nemalý zájem měly děti o dopravní výchovu, kde jim některé značky sice dělaly potíže, ale rychle se zorientovali a dle vyjádření samotných policistů, předvedly děti znalosti, které často chybí i dospělým řidičům. Po odpoledním koupání s tradičním využitím vodního tobogánu se večer všichni sešli v sále Music Hall, kde proběhla soutěž, „Skaliny mají talent“.  Sám Velký Ráďa večer uváděl, a všechny soutěžící jím provedl až do konce. A kdo zvítězil? Lze říci, že každý kdo se zúčastnil a je jedno, zda jako soutěžící, či divák. Zkrátka užili si všichni prima večer.

– I detektiv musí být schopen se v případě potřeby o sebe sám postarat. Neví totiž, kam jej – a na jak dlouho – jeho pátrání zavede. Proto rozhodl Sherlock Holmes, že si ve výběrovém řízení detektivní kanceláře i z tohoto pohledu prověří. Rozdal jim kotlíky a vyslal je na vaření do hrabství Sokolčí. A aby to neměli tak těžké, každé detektivní kanceláři předal trochu surovin do začátku – brambory, chléb, česnek – a umocnil to pytlíkovou gulášovou. Jen nejmenší kancelář Mateřinek ponechal v Londýně. Pro tu bude městská kuchyně vařit jako obvykle. Dle análů české Policie, která funguje pod heslem „Šmátrat a loudit“, se pro Mateřinku připravuje výborná „housková stařena“ – česky „semlbába“.

Naši detektivové zatím dorazili do hrabství Sokolčí a někteří si sebou nesli i dřevo z Londýna. Prý je v lese mokré. Poprvé tak náš reportér viděl ve skutečnosti co to je, nosit dříví do lesa. Jinak probíhalo vše jako obvykle. Vedoucí vařili v kotlíkách, děti pokukovaly, kdy už bude hotovo, nemálo si jich krátilo dlouhou chvíli poslechem hudby z přehrávačů, mobilů, někteří i voláním. Inu, když do přírody, tak ne za zážitky, zpěvem u ohníčku, či zpěvem ptáčků, ale s „rambajs“ hudbou a hlavně – připravenou lžící na polévku, kterou ti druzí připraví. Pak nastane ta správná šťouchanice, protože Pepíček má již o jednu lžíci více, a Andulka vylovila z polévky největší bramboru. Jak k tomu ti ostatní přijdou, co taky jen při přípravě čekali a k hotovému kotlíku odstartovali trochu déle, než výše jmenovaní?

Den nedělní nezačal ve skalinském Londýně Mší svatou, jak je v Anglii obvyklé, ale prostým budíčkem, posunutým v den nedělní na trochu pozdější dobu. Po snídani vyrazily detektivní kanceláře přes řeku Temži. Včera přešly sice pochroumaný most na druhou stranu, ale dnes se potřebovaly dostat zpět. K tomu jim posloužily loďky, se kterými museli absolvovat Holmesovskou trať, vytýčenou dvaceti brankami. Všem loďkám se podařilo dosáhnout druhého břehu v docela dobrém čase a polední fantastickou svíčkovou s knedlíčkem tak nezmeškali. Odpoledne si všichni při přízni počasí zařádili v Londýnském aqvaparku na vodní skluzavce.

A abych nezapomněl. Také dnes proběhl návštěvní den, kdy rodiče doradily zkontrolovat své malé detektivy. „To zas´ bude noc, doktore, kdy s kyblíkem budeš oběhávat děti přepatlané všemi možnými patlanicemi – počínaje smažáky, hranolky s tatarkou, přikrytou šlehačkovým pohárem“. „Není lepší, když si pod tvým dohledem děti, jejichž rodiče nemohly přijet, střídmě pochutnají na zmrzlinovým poháru a v tomto vedru bez šlehačky?“ Doktor jen smutně pokýval hlavou a běžel přikázat zahájení večerní „Hawai párty“, od které si sliboval, že natřásáním děti ze sebe rodičovské patlanice vytřesou a nebude potřebovat tolik nočních kyblíků.

Dopoledne pronásledovali detektivové nebezpečného pachatele. Byl zraněn, ale podařilo se mu utéct. Jeho podobiznu pak kreslili na všechny nároží a chodníky, aby byl co nejrychleji dopaden. Podoba pomohla – bdělými občany byl spatřen na Tower Bridge, ale podařilo se mu jej poškodit natolik, že detektivové při jeho pronásledování museli být velmi opatrní. K překonání mostu museli použít přenosné podložky, bez nichž by most nepřekonali. Však také několikrát měli namále a pádu do zpěněných vod Temže se oprávněně obávali. Po zdárném překonání mostu nabrali nové síly na druhé straně, kde jim byla podána v Londýně velmi známá a oblíbená obrubníková kaše. Její konzumaci nenarušila ani přicházející bouře – vše stihli včas.

Ranní dozvuky noční bouřky donutily Sherlocka Holmese změnit plán úkolů výběrového řízení a zařadit operativně podnikatelský kurz. V něm se měly detektivní kanceláře seznámit se základy businessu. Každý kancelář si vytvořila provozovnu služeb. V krátké chvíli vyrostlo jako houby po dešti masážní a tetovací salony, kadeřnictví, manikúry a mnoho dalšího. Kromě Kurzu pozitivního myšlení, ve kterém byla předčítána pohádková literaturaˇ, vyrostl v jedné chatičce i minigolf. Na vše dohlížel úředník Živnostenského úřadu Mazi a jeho bystrému oku neunikla žádná maličkost. Za všechny služby se samozřejmě platilo, peníze jen šustily, jen v kuchyni města Londýna se pracovalo zadarmo a jak pravila vrchní kuchařka Martička, měchačkou v kotli míchala z lásky k dětem.

Odpoledne se konečně počasí umoudřilo natolik, že mohli malí detektivové splnit přání starosty Londýna a vyrazit na sběr bylin. Naběhali se až až, ale výsledek se dostavil – bylin našli velké množství a hlavně všechny ty, které léčí starostův „Nechucus pracus“. Večer si pak v kroužcích zasportovali, co hrdlo ráčí a proběhl také casting na Londýnský talent. To je mánie, které propadl každý detektiv. Pravda, některý z donucení a tak náš novinářský zápisník zaznamenal slova jednoho z detektivů: „Zaplať Bůh, že jsem neprošel castingem. Mám alespoň pokoj od podobných zhovadilostí“.

V Londýnském Soho žije nespočet mrzáků. Vžít se do jejich situace, poznat je a pochopit těžký úděl lidí této skupiny bylo úkolem dnešního dopoledne. Nejen, že museli detektivové ve dvojicích napodobit ztížený pohyb lidí s postižením, ale museli také si zapamatovat písmeno, jež vzešlo u stolku kontroly. A to nebyla žádná legrace. Ukázalo se, že pamatovat si písmeno a popoběhnout s ním v paměti cca 50 metrů je nadlidský výkon pro naše malé detektivy. Nemálo z nich na konci trasy písmeno nevědělo a nezbylo, než vyslat novou dvojici. Nakonec se mezi nuzáky v Soho podařilo najít pákistánského teroristu, který se mezi nimi skrýval. Odpolední parné počasí přerušilo práci detektivních kanceláří a Sherlock Nesherlock, vrhli se všichni do chladivých vod Temže. Plavání ve vodě a solárko na břehu všem vrátilo ve vedru ztracené síly a ty Holmesi: „Zahraj si zatím na housle, ať nevyjdeš ze cviku.“ Podvečerní bouřka zhatila plán starosty Londýna jít na noční výpravu za  bylinami a tak místo toho navštívili detektivové London Cinema.

V průběhu ranní zkoušky „V prázdném domě“, kterou pro detektivní kanceláře připravil Sherlock Holmes, museli detektivové plnit úkoly svázáni dohromady provázkem. Některé úkoly nebyly jednoduché, když měli používat jen jednu ruku. Zda byl dům prázdný či nikoliv nelze s jistotou tvrdit, ale chatičky prázdné byly. Toho využil správce Fanda se svým malým pomocníčkem a opravili postel, na kterou – světe div se – na druhém běhu spadla sama od sebe skříň. Oprava se oběma šikulům náramně povedla – co by si Skaliny bez Fandy počaly?

Odpoledne vyrazily detektivní kanceláře procvičit paměť – podle obrázků, jež si mohly prohlédnout, vyráběli detektivové z klacků, mechu, provázků a dalšího přírodního materiálu pamětihodnosti Londýna. Vytvořit takový Tower Bridge z klacíků není žádná legrace. Však to také večer oslavili – no kde jinde, než na jedné z dalších a jistě ne poslední diskotéce. Pokud se jim i nadále bude dařit plnit úkoly Sherlocka Holmese, mají naději, že se „udiskotékují“ k smrti.

K základům práce detektivních kanceláří je zapotřebí znát i alespoň několik slov z cizích jazyků. Sherlock Holmes si proto prověřil jejich znalosti. Na vytýčené trase se museli naučit cizí slova, zapamatovat a poté je v cíli všechna napsat. Každý si zapamatoval nějaké a tak v cíli měli lehkou práci se sepsáním všech cizích slov. Sherlock Holmes byl spokojen a oznámil jim, že slova využijí hned odpoledne, kdy budou muset zadržet bandu pašeráků, jež do města Londýna pašuje nemálo zboží a tak okrádá celý stát na daních i DPH. Nejvíce pašeráci pašovali drogy a díky kancelářím se jejich nápor podařilo zastavit. Detektivové čtyř kanceláří – Incognito INC., London Hype, Nejvíc Freedom a Lucky Guys – měli plné ruce práce, ale výsledek se dostavil. Pašeráci nakonec rezignovali na pašování a dohodli se, že večer stráví v Kasinu, kde předpokládali nemalé zisky. To se ale spletli. Detektivové byli i tam a i když si sami zahráli, bystrým okem sledovali pašeráky a čistotu jejich hry. Nakonec na tom vydělalo jen Kasino, když některým pašerákům, ale i detektivům nezůstal ani chlup.

Ve městě Londýně byly zformovány čtyři detektivní kanceláře a na ranním shromáždění jim Sherlock Holmes zadal úkol, ve kterém měly zjistit totožnost podezřelých individuí pomocí odpovědí na záludné otázky. Některé byly i ze vzdálených zemí, například: „Když stojíš na Karlově mostě, díváš se do Labe, nebo na Labe?“ Ouha, to ale byla zapeklitá otázka – málokdo ji správně odpověděl. Odpoledne pak všichni vyrazili zlikvidovat bandu teroristů, kteří chtěli klást bomby ve čtyřech stanicích Londýnského metra. Díky detektivům z kanceláří byli všichni teroristé pochytáni, pyrotechnici bomby zneškodnili a Sherlock Holmes opět slavil úspěch, když spiknutí objevil a pomocí detektivních kanceláří zneškodnil. Večer se pak detektivové věnovali činnostem v kroužcích, dle svého zájmu. Jedni sportovali, druzí kreslili a velká skupina nejstarších hrála hru, při které se odříkává říkanka hodná dětí z mateřské školky, ale dochází vše finále k líbání, což bylo v jejich věku velmi přitažlivé. Inu „Šáteček-puberťáček“ ovládl podvečerní Londýn.

Brány města Londýna - sídla Sherlocka Holmese - se dnes úderem poledne za znění zvonů Toweru otevřely pro nové prázdninové táborníky. Ti se ihned ubytovali do londýnských hotelů, po obědě rozdělili do oddílů a v průběhu odpoledne pak absolvovali zdravotní filtr. Další činnost překazila hrozivá bouře. Nad městem se obloha rozsvítila nespočetným množstvím blesků a v krátké době zalil přívalový déšť celé okolí. Ještě že náš skalinský Londýn sídlí na kopci. Mohli jsme z bezpečí svých chatiček sledovat řádění živlů beze strachu. Déšť nepřestával, jedna bouře sledovala druhou a tak došlo k rozhodnutí navštívit kino London Cinema, kde právě promítali světoznámý film Jak vycvičit draka.

Od rána se nad londýnskou Temží valily kotouče mlhy a neustálý déšť ze včerejších rozpadlých bouřek zaléval nejen její hladinu, ale i všechny ulice. I přes to vyskočili táborníci z postýlek svých hotelů, společnou rozcvičkou protáhli těla a po snídani - formou sportovních disciplín, ve kterých si navzájem porovnali rychlost, obratnost, výdrž i intelekt - byli rozděleni do skupin. Doslechli se totiž, že město Londýn je plné záhadných událostí, zločinů i tajemství a Sherlock Holmes bude k jejich objasnění potřebovat nemalý počet detektivů z detektivních kanceláří. Však prý se mezi ně chystá, aby si s nimi o tom popovídal.

Když však se mezi ně dostavil, zároveň se starostou města Londýna, připotácel se ředitel ZOO LONDON se strašlivou zvěstí: „Ukradli mi všechna zvířata ze ZOO, jen tato sova mi zůstala“. Dvakrát škytl zmožen pravou skotskou a usnul. To však již všichni věděli, že zvířata jsou dávno nalezena, neboť čtyři detektivní kanceláře je dávno vypátraly a zachránili ze spárů překupníků, kam se mezi tím dostala. Sherlock Holmes pochválil detektivní kanceláře za jejich práci a prohlásil, že v městě Londýně bude jejich práce velmi zapotřebí a s tou nejlepší že uzavře smlouvu o spolupráci. Starosta Londýna pak všechny pozval na večerní taneční oslavu záchrany zvířat a zítra? Zítra již do práce, zločinu je ve městě nad Temží více než dost.