Zpravodajství 2009 2.běh

1. den – ZEUS a boj s Titány

<p> pokud jsme zpravodajstv&iacute; z LDT Skaliny začali na prvn&iacute;m běhu př&iacute;jezdem dět&iacute; na t&aacute;bor, na běhu druh&eacute;m tomu bylo zcela jinak. V prvn&iacute; řadě je třeba konstatovat, že lilo jako z konve a v takov&eacute;m př&iacute;padě bylo daleko v&iacute;ce starost&iacute;, než fotografovat. Když se podařilo v&scaron;e zvl&aacute;dnout a konečně přestalo pr&scaron;et, byl skoro večer. Slavnostn&iacute; n&aacute;stup pod horou Olympskou se konal hned po druh&eacute; večeři, při kter&eacute; se již ke slovu dostal i fotografick&yacute; apar&aacute;t. Mezi obyvatele, žij&iacute;c&iacute; pod Olympem při&scaron;el nejvy&scaron;&scaron;&iacute; bůh Zeus, doprov&aacute;zen dal&scaron;&iacute;mi řeck&yacute;mi bohy. Sezn&aacute;mil v&scaron;echny se sv&yacute;m životem &ndash; kdy na sam&eacute;m poč&aacute;tky byla tma a chaos. Jak chaos vypadal, hned mal&yacute;m Řekům i n&aacute;sledně předvedl. R&aacute;na za ranou, ohlu&scaron;uj&iacute;c&iacute; rachot a nebe pln&eacute; plamenů, blesků a v&yacute;buchů jeho slova jen potvrdily. Pot&eacute; pohovořil o sv&eacute;m zrozen&iacute;, boji o vl&aacute;du s Tit&aacute;ny, kteř&iacute; mu darovali blesk, s jehož pomoc&iacute; a velk&eacute; pomoci bratra Poseidona nad Tit&aacute;ny zv&iacute;tězil. Sesadil sv&eacute;ho otce Krona z tůnu a o vl&aacute;du se rozdělil se sv&yacute;mi bratry. On s&aacute;m vl&aacute;dne z Olympu, jeho bratr Poseidon vl&aacute;dne moř&iacute;m a oce&aacute;nům a H&aacute;des podsvět&iacute;. Představil i dal&scaron;&iacute; bohy, kteř&iacute; ob&yacute;vaj&iacute; horu Olympskou, a kteř&iacute; v n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute;ch 14 dnech budou bd&iacute;t i ž&iacute;t s obyvateli řeck&eacute; země SKALIN&Oacute;SOS.</p> <p> <a class="triggerLightbox" href="http://www.velkeskaliny.cz/zpravodajstvi/picture/large/200907200752551676572611.jpg" rel="a"><img alt="200907200752551676572611" height="112" src="/images/stories/2009-2beh/small/200907200752551676572611.jpg" width="150" /></a> <a class="triggerLightbox" href="http://www.velkeskaliny.cz/zpravodajstvi/picture/large/200907200753001697941601.jpg" rel="a"><img alt="200907200753001697941601" height="112" src="/images/stories/2009-2beh/small/200907200753001697941601.jpg" width="150" /></a> <a class="triggerLightbox" href="http://www.velkeskaliny.cz/zpravodajstvi/picture/large/200907200753092062312757.jpg" rel="a"><img alt="200907200753092062312757" height="112" src="/images/stories/2009-2beh/small/200907200753092062312757.jpg" width="150" /></a></p>

2. den – PROMÉTHEUS

Ranní technický nástup Řeků měl za úkol seznámit je s principy práce s nástrojem, jež je pod Olympem nazýván „WC štětka“. Sám Zeus (v civilu) předvedl techniku práce s nástrojem a poté svou získanou znalost předvedl i jeden dobrovolník. Ten, pod přísným dohledem, získané dovednosti předvedl tak dokonale, že získal slova chvály a uznání samotného Dia i potlesk celého shromážděného SKALINÓSOSU. Prométheus, který byl jedním z Titánů, ale předčil je svou chytrostí, moudrostí a vynalézavostí, bloudil po celém světě sám a sám. Stvořil tedy z hlíny a vody člověka, kterému bohyně Pallas Athéna vdechla život. Tak vznikli první lidé, jež Prométheus začal učit všem dovednostem. Všichni malí Řekové vyrobili svou bytost a po dobrém obědě a prvním vrhu Olympských kostek s ní vyrazili do světa na „Cestu poznání“. Že nevíte, co jsou to Olympské kostky?? Inu vězte, že je to božská loterie, kterou bohové olympští každodenně pro potěchu a hlavně zisk Řeků pořádají. Vrhá se šesti kostkami, a kdo se trefí, získá nemalou prémii vyplácenou v bankovkách, jež jsou pod řeckým sluncem nazývány drachmy. Hned v úvodu Cesty poznání vdechla Pallas Athéna vyrobeným bytostem život a bylo jen otázkou, zda bytosti tuto strastiplnou cestu, překypující záludnými otázkami zvládnou a doslova přežijí. To se nakonec podařilo, i když lecjaká bytost musela být po cestě opravena, jedna dokonce předělána, neboť se vrátila zpět pod horu Olymp v několika kusech.

Na večerním nástupu ocenil Zeus bytosti i jejich znalosti, avšak přikázal Prométheovi, aby naučil lidi klanět se a obětovat bohům. V nočních hodinách se proto všichni sešli před Diovým chrámem, kde se – formou divadla - vše, co Zeus přikázal, naučili. Prométheus chtěl Dia přelstít – darovat mu jen kosti a maso nechat lidem. Zeus ponechal tedy lidem maso, ale sebral jim oheň, aby museli maso jíst jen syrové. Za to, že přes příkaz Dia Prométheus vrátil lidem oheň, jej nakonec nechal svázat řetězy a přikovat ke Kavkazské skále, kde mu božský orel bude denně klovat játra. Podaří se Prométhea vysvobodit??

200907200753351892019883 200907210757212088011776 20090720075351452367894

3. den – JÁSON A ZLATÉ ROUNO

Dopoledne se naši malí Řekové seznámili s bájí o Zlatém rounu. Získat jej byl úkol pro nejmenší Řeky a Řekyně. Král Aiétes, mocný vládce Kolchidy, nechtěl dát Zlaté rouno, které požadovali Olympští bohové zadarmo a tak bylo třeba u čtyř kouzelných studní získat – někde i vybojovat – čtyři kouzelné poháry. To se našim malým – vedeným řeckým hrdinou Jásonem a jeho druhy Argonauty - podařilo, donesli vše králi Aiétovi a ten jim řekl, kde Zlaté rouno najdou. Večer jej tedy mohli položit před Olympské bohy a otevřela se jim cesta k záchraně Prométhea, neboť se od mocného Dia dozvěděli, kdo jediný je schopen vysvobodit Prométhea ze spárů orla na Kavkazské skále. Najít toho hrdinu bude úkol pro velké Řeky a Řekyně, ale až zítra, neboť den pomalu končí a z radosti nad získáním Zlatého rouna uspořádali dnes bohové Olympští pro řecký lid velkou taneční veselici.

200907210757212088011776 200907210757471598455011 200907210758042028907097

4. den – HÉRAKLES

Po dopolední oddílové činnosti, kdy si malí Řekové dopracovávali svá domovní znamení a velcí vyráběli luky a šípy, vyrazili všichni obyvatelé Skalinósosu po stopách největšího z řeckých hrdinů Hérakla, který byl synem Dia a smrtelné ženy Alkmény a jeho dvanácti hrdinských činů. Posilněni ňamkami z Baru u Dionýsa proběhli na čas celou trasu a nejvíce úsilí, ale i zábavy jim přineslo jedenácté stanoviště na břehu Iónského moře, kde přenášeli míček bez pomoci rukou. Na tomto sám Zeus vyzkoušel teplotu vln a usoudil, že když vydrží koupání, půjdou se všichni zítra koupat. Večer po setmění se všichni řekové sešli, aby pomohli Heráklovi vysvobodil Prométhea z Kavkazské skály. Našli – on i jeho lučištníci s vlastnoručně vyrobenými luky a šípy - místo kde byl přikován. Vybaveni ochrannými přilbami pak své šípy vypustily a to byla orlova smrt. Už nebude nikdy klovat Prométheovi játra, neboť byl ze skály vysvobozen a odveden na palouk pod skalou. Tu se však zjevil Zeus, ocenil hrdinství Herákla a jeho lučištníků a svou kletbu z Prométhea sňal se slovy: „Abych však byl usmířen a splnila se má kletba, budeš od této doby nosit železný prsten, v němž je zachycen kousek kamene z Kavkazské skály. Tak budeš navěky připoután ke skále, jak jsem já, mocný Zeus, určil. A od této doby ať všichni - na památku tvého činu pro lidi - nosí prsteny s kamenem. I když dávno zapomenou na tebe i na to, proč prsten nosí. Ať jim na jejich prstech navěky připomínají Prométhea, který se nechtěl pokořit bohům a v neštěstí stál věrně při lidech. Tak pravím já, mocný vládce bohů Zeus.” Vše probíhalo formou divadelního představení a nutno přiznat, že před půlnocí, kdy zmíněný umělecký kousek skončil, nebraly konce potlesk a ovace všem hercům za jejich výkon, ale i radost nad vysvobozením Prométhea. Jen škoda, že herci zakázali pořizovat fotografie z představení. Ale my jsme je převezli, pořídili jsme filmový záznam – ostatně tak činíme ze všech představení.

200907240745491755079770 20090724074600609405507 200907240746161660041473

5. den – PERSEUS a Medusa

Po seznámení se s bájí o Perseovi a jeho činech, pomohli všichni Řekové tomuto hrdinovi zvítězit nad Medusou. Každý, kdo na tuto obludu se třemi hlavami - na kterých měla klubka hadů – pohlédl, okamžitě zkameněl. Jeden z malých Řeků se rozplakal, hned jak o tom slyšel. Nechtěl zkamenět a dalo trochu práce jej utišit. Boj to byl litý – Medusa řvala, ječela a pištěla, hadi se svíjeli o stošet. Nemálo bojovníků zkamenělo, ale nakonec se podařilo poslední ze tří hlav utnout stříbrným srpem – darem Pallas Athény – obluda se svalila na pravý bok a vypustila duši (pokud tedy vůbec nějakou měla). Jásot zavládl celým Skalinósosem a skončil až obědem, ke kterému byly Apollónovy buchtičky s krémem. Odpolední koupání všem přišlo k duhu, horký den příjemně osvěžily vlny Iónského moře, jež pro tentokrát nechal Poseidon v naprostém klidu. Na břehu také proběhl velký turnaj borců z několika řeckých států v zápase o to, který z nich porazí nejvíce soupeřů. Mezi tím nejmenší Řekové bojovali ve hře „Medůso, nezlob se“ a kdyby na ně nepřišla tma, bojovali by snad ještě teď.

20090724074651963012949 200907240747001792423157 20090724074708580542413

6. den – Dar bohyni Héře

Po tradičním ranním přání oslavencům ke svátku a narozeninám se všichni připravili na velkou výpravu do spřáteleného městského státu (samozřejmě řeckého), který se jmenuje Benešosós nad Černos. Ranní „pytlíkovaní linka“ Olympských bohů proběhla – za řízení samotného Dia - velmi rychle a tak bez velkého zdržování a čekání mohli obyvatelé Skalinósosu vyrazit na výpravu. Tam měli za úkol vypátrat, co požadovala bohyně Héra od Parise, syna Trojského krále. Pod žhavým řeckým sluncem, které toho dne strhalo všechny dlouhodobé teplotní rekordy, doputovali do města. Po cestě byli obsluhováni Olympskými bohy, kteří zřídili občerstvovací (v pravdě napájecí) stanice. Po splnění úkolu a nezbytné návštěvě městských obchodů a tržnice dospěli bohové k přesvědčení, že zpáteční cesta by zanechala na putovatelích nemalé stopy. Proto povolali tři klimatizované povozy, tažené okřídlenými koni – Pegasy – a na etapy odvozili všechny cestovatele zpět do Skalinósosu. Tam jim přišla velmi vhod chladivá sprcha Poseidónova. Večer pak menší Řekové soutěžili ve zpěvu, tanci, přednesu a rétorice na „Apollónově večeru“. Mezi nejstarší Řeky zavítal doc. Dr. Petros CSc. se zajímavou přednáškou o stravování a stolování ve starém Řecku a školství a výchově (Athénská a Spartská škola). Posledním - zajímavým – bodem bylo seznámení se sexuálním životem ve starém Řecku, kde překvapivé pro posluchače bylo postavení žen. Staří Řekové, ač ženskou krásu opěvovali a v chrámech tesali do kamene, se doma ke svým ženám chovali zcela jinak. Manželka byla manželovým majetkem, byla v podstatě věcí, jejímž hlavním úkolem bylo plodit potomky. „Ó, jak je dobré, že dnes nežijeme v dobách starořeckých“, zvolala nejedna posluchačka Petrosovy přednášky.

200907251257551073399634 200907251258122037983642 20090725125825647083939

7. den – DAIDALOS a IKAROS

Daidalos – velký řecký stavitel - musel uprchnout na Krétu, když zabil svého učetníka Talóne. Tam postavil pro krále Minóa Labyrint pro netvora Minotaura. Tomu byla jednou za sedm let obětována skupina athénských mladíků a dívek. Do skupiny athénských obětí se přihlásil i Théseus, syn athénského krále Aiega s tím, že se pokusí netvora zabít. Po příjezdu na Krétu jej spatřila královská dcera Ariadna, v noci mu dala klubko nití a poradila, jak projít Layrintem. Théseus prošel Labyrintem, našel Minotaura a skolil ho jednou ranou do srdce kouzelným lukem, který mu Ariadna darovala. Velká radost nastala ve skupině athénských mladíků a dívek, rozradostněni vyšli z Labyrintu a Ariadna se vrhla Théseovi do náruče, neboť si jej hned od prvního spatření zamilovala. A Daidalos? Krétský král jej nechtěl pustit, zahrnoval jej dary, aby na ostrově zůstal, ale jemu se stýskalo po domově. Vyrobil pro sebe a syna Ikara křídla a vznesli se k obloze. Ikaros však neposlechl otce, aby neletěl moc vysoko. Pálivé slunce mu sežehlo křídla a on se zřítil do moře poblíž ostrova, který dodnes nese jeho jméno – Ikária. Naši malí Řekové ze Skalinósosu si dopoledne vyrobili luky a šípy, a odpoledne prošli Labyrintem, který pro ně připravili starší kamarádi, jež na správnost regulí při průchodu spletí chodeb i dohlíželi. Minoraurus byl nalezen a jásot nebral konce. Večer pak celý příběh Thésea a krásné Ariadny, spolu se zabitím netvora Minotaura, předvedla dětem divadelní společnost „Záškrt“. A když Ariadna skončila šťastně v náručí Théseově, ovace a potlesk neznal mezí. Nutno podotknout, že při takovém happyendu, který v Řeckých bájích a pověstech není častým jevem, nezůstalo jedno oko suché.

2009072708542416873431 200907270852381944265454 20090727085247319254851

8. den – OLYMPIJSKÉ HRY – Prolog a Finále

Olympijský den pro obyvatele Skalinósosu začal trochu netradičně. Pohled na ranní zataženou oblohu nevěštil nic dobrého. Pršelo a pršelo. Déšť však jako zázrakem přestal úderem desáté hodiny, kdy mezi malé Řeky a Řekyně přijeli příslušníci Policie ČR, aby prologem - ukázkou z výcviku policejních psů – slavnostně Olympijské hry zahájili. Za nebývalé pozornosti všech obyvatel Skalinósosu předvedli povely ústní i povely rukou, aportování hledaných předmětů i hru s míčkem, která je oblíbenou kratochvílí psů i když ve své podstatě obsahuje i celý soubor výcvikových prvků. Když pak policisté a jejich psi předvedli způsob zadržení pachatele a to i takového, jež je ozbrojen, když naši malí Řekové viděli neohrožený přístup psů ke své nebezpečné práci, nebral potlesk konce. Velké nadšení nastalo, když policisté představili mladé, pětiměsíční štěně, které se jednou stane vycvičeným pomocníkem. Nakonec za velkého zájmu všech si mohli prohlédnout a i vyzkoušet výcvikový rukáv a neprůstřelnou policejní vestu. A což teprve, když došlo na želízka! Ta šla z ruky do ruky a každý okusil pevnost jejich sevření. Nemalý zájem byl i o možnost držet v ruce pravou policejní zbraň a i z ní si vystřelit – samozřejmě slepými náboji. Tu poznali naši malí Řekové, že nejen zbraň, ale i práce policistů a jejich psů je velmi těžká. V závěru tohoto prologu Olympijských her sborově slíbili, že se budou snažit chovat vždy tak, aby neztěžovali práci Policie, a budou stát vždy na té správné straně zákona. Závěrečným potleskem poděkovali policistům a jejich psům za pěkné a velmi zajímavé sobotní dopoledne. V odpoledních hodinách se naplno rozeběhly soutěže ve starořeckých disciplínách – běh na 1 stadion (stará řecká míra), zápase řeckém a jízdě válečných vozů. Čtvrtou disciplínou, která byla sice oddechová, ale stála mnoho sil naše malé olympijské borce, byl hod gumovkou z vrchu Olympského. Po skončení soutěží pozval sám velký Zeus všechny Řeky a Řekyně na hostinu pod širým nebem, kde se podávala božská AMBRA – jeho oblíbený pokrm. A že ho bylo požehnaně! Ambry byly plné kotle a dostalo se i na bezdomovce, který se najednou mezi Řeky objevil a mocně na tuto božskou ňamku otevíral svou neoholenou pusu.

200907270853301417693108 200907270854061687906889 2009072708542416873431

9. den – Svátek bohyně HÉRY

Od rána přijížděli do země Skalinósoské proudy poutníků, aby obyvatelům Skalinósosu přinášeli obětní dary pro jejich mlsné jazýčky a zároveň realizovali směnný obchod – špinavé oděvy (chitony apod.) vyměnili za čisté. Nad tím vším bděli Olympští bohové v čele s mocným Diem, který musel smutně konstatovat, že obětních darů pro Héru a samotné bohy bylo žalostně málo. Nu což, musel jim stačit svíčkos-knedlos z božské kuchyně. Zato byl ale natolik povedený, že i Zeus snědl sedm knedlos, než se od stolu na hoře Olympské odvalil. Večer se konalo slavnostní vyhlášení výsledků sobotních Olympijských her, vítězové jednotlivých disciplín byli dekorováni mocným Poseidonem a jejich jména na věčnou paměť vytesána v chrámu bohyně Héry v Olympii.

20090727085524323544237 200907270855301240865485 20090727085536738822906

10. den – PARIS, krásná HELENA, Trojská válka a ODYSSEUS

Hned ráno, po seznámení s bájí o králi Meneláovi, jeho ženě krásné Heleně a Parisovi, se vydali všichni malí Řekové a Řekyně vyrobit Trojského koně. Tento kůň pomohl Řekům ve vítězství nad Trójany. Vymyslel jej Odysseus, ithacký král, který se po boku krále Meneláa vypravil do Trojské války. Ta trvala 10 let a štěstí se klonilo tu na jednu, tu na druhou stranu. Lstí nakonec Řekové dostali dřevěného koně do Tróje a po krátkém, ale ukrutném boji zvítězili. Trojskou válku si naši malí Řekové vyzkoušeli na vlastní kůži. Válka proběhla ve třech bitvách. Nelítostně létaly vodní pumy, vodní děla chrlila mocné proudy vod. Úkolem bylo ochránit jednoho z nich před vodním zásahem a nutno přiznat, že se jim to vcelku podařilo. Na ostatních však nezůstala nit suchá. Snad proto jim ani nevadilo, když hlavní koordinátor bitev Miloš-Poseidon spustil jemný deštík zvaný „hadicák” a všechny účastníky bitvy zbavil hrubých nečistot, které na nich v zápalu boje ulpěly. Poslední bitva – nejstarších Řeků – vyvrcholila souhojem vojevůdců, kde reálně hrozil až mezinárodní konflikt. Ale ukázalo se, že právě tímto soubojem bylo dosaženo konečného vítězství. Jak krásné by bylo, kdyby všechny bitvy mohly proběhnout tak, že by bojovali jen vojevůdci a vojsko by bylo pouhými diváky. Odysseus se po Trojské válce připravoval na cestu domů. V první řadě musel naplnit své lodě zásobami. Kde je však vzít, když Trója lehla popelem a zem byla zpustošena? Zasel tedy pole a se svými druhy okopávali, zalévali a nakonec za svitu Měsíce a za pomoci bohyně úrody Deméter vše sklidili. Po noční sklizni fazolí přivedl své druhy do široko daleko nejslavnější věštírny v Délfách, aby se dozvěděli co je na pouti domů čeká. Tam se od nejvyšší vědmy Hana Sibylos s hrůzou dozvěděli, že budou domů do Ithaky putovat 20 let a jejich fazole v žádném případě nebudou stačit. Vědma Sibylos - zahalená dýmem a s koulí v ruce - jim, spolu se svými pomocníky poradila jak získat další zásoby a naplnit jimi lodě až k prasknutí. Jen maso musí získat během cesty ze stád v zemi Kyklopů hlídaných obrem Polyfémem. Ale jak a co je tam čeká již neprozradila. Ne proto, že by nevěděla, ale proto, že Odysseus za věštbu málo zaplatil. Víc zlata totiž sebou v Délfách neměl a ani hlt věšteckého nápoje Originalos Becheros, spláchnutý douškem Gambinosos, její mysl v potřebné míře neotevřel.

2009072811553840103159 200907281155551630736697 20090728115608253160782

11. den – Odysseova cesta z Trojské války domů

Od samého rána si bůh slunce Hélios omýval oči a voda crčela z oblohy v hustých proudech. Řekové i Řekyně přijali pohostinství jídelny na Olympu ke shlédnutí filmu „Souboj Titánů“. Ale ani po filmu nepřestalo pršet a tak si „strouhli“ ještě „Piráty z Karibiku“. Po obědě konečně Hélios svou očistu ukončil a tak mohli Odysseovi druhové vyrazit pro zásoby. Do všech lodí nanesli velké množství potravin a vyrazili na předlouhou plavbu. Bouře je zahnala ke břehům země Lotofágů. Část lodníků vystoupila na břeh pro pitnou vodu a Lotofágové je pohostili plody lotosu, který byl tak vynikající, že se již nechtěli vrátit zpět na loď. Musel se tedy Odysseus se zbytkem druhů vypravit za nimi a silou je donést na loď. Když byli všichni naloděni i s novými zásobami vody vypluli na další cestu.

20090730154602285502267 200907301546131133693959 200907301546211474524618

12. den – Odysseus a kouzelnice Kirké

Odysseus se svými druhy doplul k neznámému ostrovu a vyslal část svých druhů na výzvědy. Došli k nádhernému domu, kde je kouzelnice Kirké bohatě pohostila a podala jim nápoj, po kterém se proměnili v čuníky. Zahnala je do chlívku a bylo to!!! Odysseus se zbytkem druhů je šel zachránit a posel bohů Hermes mu daroval bylinu, která kouzla Kirké rušila. Kirké jej pohostila, a už se chystala, jak jej také zažene do chlívku. Ale Odysseus, chráněn bylinou vytasil meč a Kirké musela slíbit, že jeho druhy pustí. Celý rok je bohatě hostila, Nymfy je obsluhovaly a poté je vybavila zásobami na další cestu a propustila je. I naši malí Řekové a Řekyně byli vybaveni zásobami a vyrazili na celodenní vaření v přírodě. Jedinou podmínkou – nemaje kouzelnou bylinu – bylo, aby po nich v přírodě nezbyl nějaký nepořádek a nebyli označení jako pěkná prasátka. Úplně stačí, když mají prasátka na svých chatkách ve Skalinósosu při bodování úklidu. A že někdy ten „úklid“ v chatkách je impozantní!! Nelze jej ani dokumentovat, neboť by došlo ke dvěma škodám najednou. Nejdříve by praskla čočka fotoaparátu, a pak by se vám „úklid“ jisto jistě vyvalil i z monitoru ven. Lze k tomu jen poznamenat, že je to ústředním znakem všech letních táborů a útěchou je, že to doma jistě nedělají z velmi prostých důvodů. Buď nesmějí, nebo to za ně uklízejí rodiče. Co je správně si vyberte sami!! Den v přírodě přežili všichni nadmíru dobře. Uvařili, upekli a snědli. Nad prázdným kotlíkem pak pronesli známou větu dnešních politiků: „Vše sežráno, vstupujeme do nové epochy lidstva“. Ale na rozdíl od politiků obyvatelé Skalinósosu vše řádně po sobě uklidili a nenadělali ani dluhy, které by ostatní obyvatelé řeckých zemí a království museli hradit ze svých daní, jak je tomu zvykem severně od Řecka - ve středu Evropy. Večer pak proběhlo hodnocení vzorků řeckých jídel a následně divadelní společnost „ZÁŠKRT“ uvedla před Diovým chrámem nezapomenutelný umělecký kousek pod názvem „Slavný návrat Odyssea z Trojské války“.

200907301547051145117866 20090730154713869218059 200907301547211787774180

13. den – ÉROS a PSÝCHÉ

Hned ráno vyrazili malí Řekové a Řekyně na trasu poslední etapy celotáborové hry. Jejich úkolem bylo opsat si indicie a podle nich doplnit báji o Érosovi a Psýché. Nejmenší měli za úkol obkreslit obrázky a popsat co na nich viděli, velcí pak opisovali úryvky báje a měli jí dopracovat s využitím vlastní fantazie. Malí Řekové měli o poledním klidu v podstatě hotovo a mohli se věnovat karbanu se svým – pro dnešek vypůjčeným vedoucím. Velcí si s úkolem hlavu moc nelámali. Inu což, lepší je se povalovat na slunci, podřimovat, vyspávat diskotéku, kvůli které jsme na tábor – s plnou taškou šminek – jeli. Nakonec „klepnout“ přes mobil na internet, všechno pěkně opsat a hotovo. Žádné zapojení vlastní fantazie, žádné namáhání mozkových závitů – na co taky. No, jako ve škole. Malí si po poledním klidu zopakovali oblíbenou hru. A pokud dle fotografií soudíte, že hráli „Člověče, nezlob se“, tak jste vedle, jak ta jedle. Správný název hry najdete v části, pojednávající o činnosti pátého dne. K večeři přinesli nejstarší Řekové „dopracovanou“ báji, nejmenší překreslené obrázky a na večerním nástupu se všichni dozvěděli správný text. Večer si malí zahráli „Diův kufříček“, velcí pak putovali Diovým chrámem, kde museli – jako zkušení archeologové – slepit z nalezených střípků celou informaci nejen o Diově chrámu, ale o celé řecké společnosti – nejstarší evropské demokracii. A pak - hajdy na kutě!

20090803113847289336247 20090803113925897579312 200908031139371702567983

14. den – Pouť pod Olympem

Dříve, než zahájíme poslední celý den, je třeba informovat, že včera nejstarší Řekové a Řekyně využili odpolední sluneční paprsku k poslednímu koupání – ne pod Olympem, ale pod Soběnovskou přehradou. Dnešního dne byla ukončena další týdenní soutěž o nejlépe uklizenou chatičku. Vítězství na sebe strhly malé dívenky z chatky č. 11 a nanukové dorty od nejvyššího vládce Dia ji přišly velmi k duhu. Pak nastalo velké balení a úklid, aby na zítřejší – odjezdový – den toho moc nezbylo. Během dopoledne měly možnost děti napsat vzkazy svým vedoucím a u chatky, kde byly papíry umístěny, nebylo chvílemi k hnutí. Po obědě vypukla pravá Olympská pouť s mnoha atrakcemi a pouťovým stánkem v Olympské jídelně. Veškeré zboží se však prodávalo pouze za drachmy, které děti získaly během pobytu na táboře v soutěžích. Mohly je v pouťových atrakcích rozmnožit – v kostkách, kartách, skořápkách, ale i ve spoustě dalších dovednostních disciplínách. Pouť skončila naprostým vykoupením pouťového stánku, ale jak z fotografií vidno, nikdo nepřišel zkrátka a nakoupil, co hrdlo ráčilo. Večerní nástup pak „Život pod Olympem“ ukončil a všichni bohové doufají, že v dětech zůstaly pěkné zážitky a příští rok přijedou znova – kam jinak než na SKALINY!!!!!!

200908031140232079664481 2009080311404243689957 20090803114104757282359

Závěrečná slova

Řečtí hrdinové zažili neuvěřitelná doborodružství, ale nebyli slavní proto, že slavní chtěli být. Byli slavní proto, že jejich činy pomáhaly ostatním lidem. Za dávných řeckých dob bylo hrdinstvím zabít nebezpečnou dravou šelmu a nemusel to být zrovna pohádkový drak. Lidé si o bozích a hrdinech vyprávěli a k pravdě přidávali i to, co si vymysleli. Posílali ve svých vyprávěních hrdiny i proti tajemným silám, kterým nerozuměli, kterých se báli a které si představovali jako kruté bytosti. Vzpomínáte si, že Prométheus nebo Hérakles bojovali i s bohy? Prométheus lstí a Hérakles silou. Hrdinové starého Řecka dodávali lidem odvahu i naději. Staré pověsti jim říkaly: chtějte vědět jako chtěl vědět váš oblíbený hrdina, cvičte se jako on, buďte stateční, spravedliví a zvítězíte v životě i v největších zkouškách. Starověké řecké báje a pověsti ukazovaly a podnes ukazují, jak se dostat na cestu hrdinů. Je to cíl hodný lidského života. A cesta hrdinů nemá konce. Nad vaší poutí životem, nad každým vaší krokem, v dobách dobrých i zlých budou vždy bdít Olympští bohové. A spolu s nimi já, potomek Titánů a nejmocnější bůh ZEUS.
facebook
Navštivte nás na Facebooku

svatebni fotograf ceske budejovice

reklamní předměty potisk
Reklamní předměty potisk