Letní tábor Velké Skaliny

Příjezd do tábora – po příjezdu na tábor, rozdělení do oddílů, chatiček a pokojů se malí cestovatelé vydali na procházku k seznámením s okolím tábora. K večeři byl vynikající gulášek a poté hajdy na kutě, abych ráno vyspalí a odpočatí vyrazili plnit náročný úkol – zachránit zemi před mikroby z kosmu. Nutno přiznat, že celodenní činnost dala zapomenout i na vymoženost moderní doby – fotoaparát – na který jsme si vzpomněli až v noci, kdy už celá základna cestovatelů spala.

Dnes Druidem 1. část – ráno probudilo malé cestovatele bubnování deště do střech základny. Dopoledne bylo věnováno výrobě vlajek jednotlivých cestovatelských týmů. Odpoledne konečně přestalo na chvíli pršet a mohl proběhnout slavnostní nástup základny, kde se děti dozvěděly, co nás vlastně čeká. Budeme putovat nejen po celé Zemi, ale budeme se přenášet i v čase. Nejmenší cestovatelé budou doprovázeni pohádkovým světem postavičkami z pohádek, střední cestovatelé obdobím starověku, doprovázeni Césarem, Afroditou, Herou a Hermem. Nejstarší pak světem Druidů a Elfů. Všichni budou hledat složitý chemický vzorec k výrobě obranné látky. Ten je rozeset nejen po celé Zemi, ale i v archivech starověku a středověku. Podaří se skupinám cestovatelů jednotlivé části vzorce najít a složit? V nočních hodinách nastal poplach. Mikroby již zaútočily na Austrálii. Zprávu o tom přinesl jeden Australan, jež byl zasažen při opalování na pláži. Vlasy mu zezelenaly a vyrostly mu marťanská tykadla. S posledními silami doputoval do laboratoře světoznámého profesora Chakotaye, kde prosil o pomoc. Profesor si musel na pomoc pozvat Kouzelným sluchátkem z Anglie Alžbětu I. a z Francie Filipy Sličného. Dohromady se jim podařilo vyrobit sérum, jež je schopno na 10 dní ochránit před mikroby. K záchraně Země to však nestačí!!! Australan požádal všechny o pomoc a cestovatelé mu ji přislíbili. Profesor Chakotay spolu se svou asistentkou „Huš-babou“ pak po slavnostní přísaze cestovatelů podal všem 10 denní ochranné sérum a od Filipa Sličného obdrželi Cestovatelské pasy, jež jim otevřou brány do nejskrytějších koutů Země a archivu národů.

Za pokladem Křemílka a Vochomůrky – Po každodenním losování LOTYNKY paní Kadrnožkové (o té si více povíme příště) se cestovatelé vydali za pokladem – částí vzorce k výrobě látky proti mikrobům. Cesta zavedla naše cestovatele až ke Křemílkovi a Vochomůrkovi. Cesta to nebyla nijak jednoduchá a cestu začali nejmenší z nich. Nejdříve museli postavit chaloupku pro Šamana, aby jim jeho věštba ukázala kam dále. Ale ouha!! Šaman ke věštění potřeboval KOKU a tu mohli sehnat jen na palouku u lesa Řáholce od Rumcajse. Ten KOKU (pytlík bonbónů) měl, ale mohli ji získat jen hrou v kostky proti Rumcajsovi. Při hře bylo nutno velmi přemýšlet a hlavně umět počítat. Protože Rumcajs umí jen ládovat bambitku žaludama a počty mu moc nejdou, podařilo se jej obehrát, získat KOKU a donést ji Šamanovi. Šaman pod vlivem KOKY cestovatelům věštil, že vidí území medvěda Brtníka, kterým je nutno projít, vyhnout se dravé zvěři, která v lese loví. Tento úkol připadl středním cestovatelům. Šaman pak nabídl KOKU nejmenším cestovatelům avšak ti, kteří neodolali sladkým bonbónkům, byli svázáni a museli zpět na základnu jít svázáni. Potkali ale Manku, která jim poradila, že když nasbírají borůvky do cestovatelské kuchyně, jež budou sloužit jako přísada do jogurtíku pro všechny cestovatele, budou vykoupeni. Malí cestovatelé úkol splnili a pochopili nebezpečí, když si vezmou bonbónek od neznámé osoby. Po slibu, že nikdy nic od cizích lidí nebudou přijímat, je Manka rozvázala a mohli se vydat svobodně na základnu. Střední mezi tím prošli územím medvěda Brtníka, našli pařezovou chaloupku Křemílka a Vochomůrky a získali poklad – první část potřebného vzorce. A co nejstarší cestovatelé? Ti byli spoluorganizátory celé hry pro své kamarády a připravili trať přes medvědovo území. Rozděleni do dvou skupin – strážce a dravou lovící zvěř – pak velmi pomohli ke zdaru celé „operace“. V některé další etapě se jejich role obrátí a tak všichni zažijí pocity nejen soutěžících, ale i organizátorů a garantů správného průběhu cesty za záchranou Země. Večer pak pozval cestovatele do kina pan PONREPO. Po předfilmu, kterým byla filmová upoutávka na letošní Cestu za záchranou Země, jim promítl film „Noc v muzeu“. Promítání bylo přerušeno reklamou jen jednou – na rozdíl od televize, kde je pomalu více reklam než filmů – a čas reklamy byl využit na podávání druhé večeře. Po filmu si cestovatelé vyčistili zoubky a hajdy do postýlek nabrat síly k další cestě za VZORCEM.

Krtečkův turnaj a cesta za prsteny krále Elfů – Konečně neprší!!! Ráno vytáhlo děti z postýlek sluníčko a tak hajdy do dalších etap. Malí bojovali v Krtečkově turnaji a za velkého povzbuzování svých týmů vybojovali od Krtečka další části VZORCE. Velcí se vydali na výpravu za prsteny. Cestou museli překonat nemálo nebezpečí, záludných úkolů, mezi nimiž nechybělo přenášení krabičky zápalek pomocí nosu, výroba co nejdelšího hada z oblečení, hledání ve slepé mapě, přepálení provázku i skládání básně na daná slova. Kromě nalezení prstenů museli vyluštit tajemné zaklínadlo, které bylo napsáno pomocí runového písma, a to přednést při nástupu základny. Garanty a organizátory byli skupina středních cestovatelů, kteří bedlivě kontrolovali správný a poctivý průběh soutěže nejstarších. Při večerním nástupu byl celý den zhodnocen, zpestřen první soutěží v Turnaji žáků Pazoura a Horáčka nazvané „Obchod s obuví“ a po nezbytné hygieně se celá základna uložila k nočnímu odpočinku.

EGYPT – loupež v Tutanchamonově hrobce a putování do skalního města Hamunaptra – dnešní den zavedla cesta naše malé výzkumníky do Egypta. V dopoledních hodinách si vyzkoušeli náročnost a těžký život středověkých loupežníků, když museli vyloupit hrobku faraóna Tutanchamona. Ve svých věkových kategoriích přenášeli hrudky zlata a na cestě k úkrytu lupu jim stáli strážci Údolí mrtvých králů. Ve dvou kolech, s přestávkou na oddech a napití přenesli mnoho zlata. Nejvíce byli uhonění právě starověcí strážci zákona, na množství loupežníčků prostě nestačili – ostatně stejně, jako dnešní policie. Odpoledne zahájila kategorie středních cestovatelů nebezpečnou cestu do skalního města mrtvých - Hamunaptry. Cestou museli získat amulety – ten prvý od faraona Ramesse Velikého. Po splnění úkolu, nalézt a složit náhrdelním jeho syna Chameveseho s tajemným textem obdrželi amulet Skarabea a mohli pokračovat dále. Při putování bylo třeba překročit řeku Nil, plnou krokodýlů. Ty představovala skupina nejmenších, kteří jako krokodýlkové bránili oba břehy řeky. Všichni egyptští bohové, jejichž jména museli „Středňáci“ nalézt, sepsat a nakonec je poprosit o pomoc proti krokodýlům. Nakonec cestovatelům pomohli a cesta k Hamunaptře po obdržení druhého amuletu – Lotosového květu - byla otevřena. Tu však strážili strážci skalního města, v našem případě oddíly nejstarších. Postupně museli zdolat všechny nástrahy v podobě „sestřelování balónků“ a obdrželi tajemnou formuli k otevření brány do Hamunaptry. Naučili se ji sborově, předvedli a mohli pokračovat do finálního úseku jejich cesty. Po kamenité stezce vystoupali až k branám Hamunatry, kde jim v ústrety vyšla egyptský bohyně Hathór. Ta od nich převzala všechny tři získané relikvie – Chamevesův náhrdelník, Skarabea i Lotosový květ. Vyzvala je k přednesení tajemné formule na otevření bran – TAJEMNÁ HAMUNAPTRO, VYDEJ NÁM SVÉ TAJEMSTVÍ. Mocný, jednohlasný chór cestovatelů hřměl skalním městem a brány se skutečně otevřely. Hathór jim poté dala vybrat ze svitků, jež jsou střeženy ve skalním městě. Získáním svitku smlnila mise středních cestovatelů svůj úkol a všichni se vrátili domů, k chutné večeři. Večer proběhla velká soutěž ve zpěvu jednotlivců i kolektivů pod názvem „S-FAKTOR“. Pokud se vám zdá, že je tu jistá podoba s nedávným X-FAKTOREM, máte pravdu. Pod vedením konferenciérek Helči a Jindřišky vystoupilo mnoho zpěváčků, muzikantů a tanečníků. Celý večer probíhal ve skvělé náladě, a kdo vyhrál?? No přece všichni kdo se zúčastnili a to jak na straně vystupujících, tak i diváků.

Filmový festival SAN REMO SKALINY 2008 a Královský maškarní ples – opět od rána prší a původně plánovaná velká výprava všech cestovatelů do města záhadných RUN musela být přeložena. Cestovatelé se – alespoň v duchu – vydali do slunné Itálie, na filmový festival. Po úvodním filmovém klipu Skaliny 2008 přivítal všechny diváky ředitel festivalu Jirka Kokoška-Punčoška a pozval je na sledování amerického animovaného filmu Karkoolka, ve kterém si – dle jeho slov – přijdou na své jak nejmenší, tak i teenageři. Déšť ani po poledním klidu neustal a tak francouzský král Filip I. Sličný pozval všechny cestovatele na velkolepý ples. Takový ples není jen tak něco. Nastaly velké přípravy, vyráběly se masky a nacvičovalo se představování účastníků, jak si žádá dvorní protokol. Vždyť na ples přijede z Anglie i Alžběta I. Večer, po slavnostním nástupu masek a vyhodnocení celého dne se otevřely brány Versailles a úderem 20. hodiny se začal dveřník představovat jednotlivé účastníky plesu. Před Filipem II. tak defilovalo mnoho princezen a šlechticů a nechybělo ani několik Bílých paní, vojáků všech možných armád z dějin lidstva a dokonce na ples dorazilo i několik čertů. Po zahájení plesu Královskou mazurkou pozval Filip I. všechny plesové hosty k bohatému rautu, kde – na počet královny Alžběty – proudem tekl zlatavý mok, v Anglii hojně rozšířený a nazývaný ČAJ.

Výprava do tajemného města RUN – centrální dispečink, za pomoci radaru meteostanice ráno konstatoval, že je sice pod mrakem, ale neprší. Proto se celá základna výzkumníků vydala na velkou pěší výpravu, při které bylo cílem najít část vzorce k záchraně Země v Runových znameních. Příprava na výpravu nezabrala tolik času, neboť kdo měl nohy a hlavně ruce, se na přípravě cestovních balíčků podílel. Při hudbě a v rytmu samby byly balíčky velmi rychle připraveny v rekordním čase, který v dějinách základny Skaliny nemá obdoby. Proto mohli cestovatelé velmi rychle vyrazit na cestu. V okamžiku startu výpravy začaly z nebe padat první kapky kosmických mikrobů, ale výzkumníkům – ochráněným medicínou profesora Chakotay – to vůbec nevadilo. Snad i proto vesmírní vetřelci po několika minutách přestali pouštět mikroby a po zbytek výpravy vysvitlo i občas, přes cáry mraků, blahodárné sluníčko. Runová znamení během cesty nalézali, pečlivě je zakreslovali do cestovních deníků a v tajemném městě pak hledali jejich názvy, význam a odkaz budoucím generacím. Po splnění úkolu si na návsi tajemného města RUN společně s králem Filipem I. (převlečeným do cestovního kostýmu) radostně zazpívali. Po návratu si výzkumníci stačili zasportovat a po večeři se rozdělili na dvě části – střední a velcí si v jídelně základny zasoutěžili v pořadu „Riskuj“, malí v rámci filmového festivalu San Remo Skaliny 2008 zhlédli v promítacím sále školy českou pohádku „Princezna ze mlejna“.

Orientační závod brouka Kvapníka, oběti bohům a magie starých Elfů – nejmenší cestovatelé dopoledne soutěžili na trati plné stanovišť se záludnými otázkami – např. „jak se jmenují vedoucí na táboře“, nebo „Kdo je Václav Klaus“ a také luštili malé obrázkové křížovky. Vše bylo na čas a tak družstva hned po startu pelášila ze všech sil, Spoluorganizátory a pomocníky na stanovištích byla kategorie středních cestovatelů. Velcí dopoledne vyráběli otisky svých obličejů a museli si na to sehnat vše potřebné, kromě sádry. Odlité „oběti bohům“ budou po vyjmutí z forem a domalování jistě pěkným suvenýrem z tábora. Odpoledne pak celá základna výzkumníků pilně trénovala magii starých Elfů. A že si ji dobře nacvičili zjistili hned v podvečerním klání v jazykolamech nazvaném „Výstup na Popokatepetl“.

Návštěvní den – neděle uprostřed týdne je vyhrazena v odpoledních hodinách k návštěvám rodičů. Je pravda, že někteří z nich „visí“ na plotě areálu už v ranních hodinách a děti se nestačí ani nasnídat. Po obědě pak nastane správný kolotoč – parkoviště je přeplněné, děti pendlují s taškami sladkostí a dalších pochutin do táborových chatiček, ze kterých přinášejí použité oblečení, jež s rodiči směňují za čistou várku na další týden. Tomu všemu předchází výlet některých rodičů s dětmi do cukráren, a dalších podniků, kde rodiče do dětí natlačí tu pohárek, tu hranolky, a nejlépe obojí a hned. Takového okamžiku se bojí táborový zdravotník, pro kterého je noc z neděle na pondělí nocí pravdy. Vše začalo krátce po konci návštěv, kdy bolení bříšek a v některých případech i zvracení se naplno projevilo. Z popsaných důvodů si ani postižená dítka nemohla vychutnat oblíbenou táborovou akci – večerní obrubníkovou kašičku. Za nemocné kamarády, které obíhala doktorka s obkládečky a kyblíkem, se kašičky najedl Jonatán a vězte, že mu moc chutnalo. Den uzavřela večerní diskotéka a zítra? Konečně se zase můžeme věnovat tomu, co nás na tábor přivedlo, spolu s Machem a Šebestovou zachránit Zemi.

Rákosníčkův turnaj a Den s Druidem 2 – ranní vymetená obloha slibovala pěkné počasí a tak se hned malí cestovatelé pustili do práce. Nejmenší soutěžili v Rákosníčkově turnaji pod přísným dohledem sportovního komisaře Krtečka ve všech možných disciplínách, kde ústředním motivem byla voda. Vodu přenášeli několika způsoby, v rukách, v ešusu na břichu i po lžících, foukali do ní brčky na čas a v neposlední řadě soutěžili v pití vody. Komisař Krteček jim v závěru turnaje předal části pergamenů tajemného vzorce, které našel, když se provrtával zemským povrchem v okolí Brd. Střední a velcí cestovatelé pátrali po vzácných chemikáliích v zemi Druidů. Než vyrazili na cesty, sdělil jim jeden z Druidů, že Galové vynikali kromě síly a vytrvalosti i jinými schopnostmi. Především měli perfektní smysly, postřeh, hbitost a úžasné chuťové buňky. Pátrali po chuti cukru, soli, kyseliny citrónové a jedlé sody. Na téměř 50 místech byly talířky a hrnečky s tajemnou chemikálií a celý oddíl – svázaný provázkem se musel pohybovat po trati s cílem nalézt látku, která mu byla určena. Dopoledne rychle uběhlo a všichni přivítali čas oběda, ke kterému měli vynikající gulášovou polévku a buchtičky s krémem. Však také všichni měli od ochutnávání hledaných chemikálií v ústech vymeteno, jako v chýši starého Druida. V době před svačinou proběhla každodenní Lotynka paní Kadrnožkové. Jednotlivé oddíly mají možnost si vsadit tiket a případná správná trefa do tažených čísel přináší i výhodný bodový zisk do celotáborového bodování. Inu, štěstí je štěstí. A navíc, dnešní paní Kadrnožková, která čísla losovala, opravdu stála za to. Po odpolední oddílové činnosti, věnované převážně sportu, pokračovali naši cestovatelé až na úpatí Himaláje, kde zažili litou válku mezi kláštery. Zvolením správné taktiky se jim podařilo oklamat válčící mnichy a z jejich archivů získat tolik potřebné fragmenty ke složení hledaného vzorce.

Starověké Řecko – pro změnu opět prší. Neustálé přeháňky stěžují život cestovatelů, avšak po dopolední oddílové činnosti přeci jen počasí dovolilo zahájit velkou cestu do Řecka. Soutěžila kategorie středních, velcí byli rozmístěni na stanovištích a malí na konci trasy. Cestovatelé se dozvěděli báji o Heraklovi, synu boha Dia a Alkmery, který se oženil s Megarou a měl s ní mnoho dětí. Žárlivá bohyně Hera však na něj seslala šílenství, ve kterém Herakles svou ženu i děti zabil. Odčinit to mohl jedině tak, že se nabídl jako otrok králi Eurystheovi, který mu uložil 12 přetěžkých úkolů. A pokud úkoly Herakles splní, zbaví se viny a stane se nesmrtelným. Na dvanácti stanovištích museli cestovatelé plnit úkoly – zabití nemejského lva, zničit lernskou hyrdu, lapit pyrenejské laně, zabít erymatijského kance a stymfalské ptáky, ulovit krétského býka, zneškodnit Diomedovy koně, získat pás královny Hippolity, přihnat Gerionův dobytek, vynést psa Kerbera z podsvětí, vyčistit Augiášův chlév a získat zlatá jablka Hesperidek. Báje a informace o úkolech Herakla a nebezpečích, která jej čekala u jednotlivých úkolů krále Eurysthea, naše cestovatele tak zaujala, že ani nedutali a poprvé za celý tábor bylo možné slyšet na nástupu i špendlík na zem spadlý. Všechny úkoly střední cestovatelé splnili, cestou se setkali i s malými čertíky z podsvětí, kteří je nepustili dál, pokud se nevykoupili záchranným balíčkem (bonbony), který dostali, když získali pás královny Hippolity. Čertíčci – malí cestovatelé – si balíček rozdělili a cesta ke zlatým jablkům byla otevřena. Během celé cesty občas sprchlo, všechna stanoviště byla v okolních lesích, kde byly cestovatelé poměrně dobře chráněni deštníky z větví stromů. Je jednu vadu celá cesta do středověkého Řecka měla – nebyla pořízena jediná fotografie, neboť technika k tomu potřebná není nejlevnější a ponechali jsme ji skrytu před kapkami na základně cestovatelů. Večer si velcí cestovatelé „střihli“ diskotéku, malí sledovali další část festivalu SAN REMO Skaliny2008 – film „S tebou mne baví svět“ a kuchařky si konečně odpočinuly po náročném dni.

Den přežití – ranní pohled na meteoradar na internetu prozradil, že ač je mlha a nízké mraky, vše rychle přejde a objeví se přes den i sluníčko. Naši cestovatelé proto po nezbytné přípravě vyrazili s kotlíky a potřebnými surovinami do údolí Sokolčí, kde si na vlastní kůži vyzkoušejí své schopnosti v rozdělávání ohně a vaření v přírodě. To se nakonec podařilo a vyzkoušeli si nejen vaření, ale i pečení různých koláčků plněných lesními plody a kroucených hadů, jež byly dle chuti připraveni buď na sladko, nebo solené s kmínem. Závěr vaření pak patřil tradičnímu pečení brambor ve žhavém popelu. Takové brambůrky se zeleninou a cibulí, pečené v alobalu prostě nemají konkurenci. K večeři byla specialita kuchyně, pečená kachna, knedlík a zelíčko a po večerním nástupu vyrazili cestovatelé na noční cestu. Bylo nutné najít za svitu baterek semena mandragory a poté cesta zavedla jednotlivé věkové kategorie do Afriky, kde u brány do národního parku SAFARI shlédli úvodní divadlo k zítřejší etapě. Dozvěděli se, že kosmické mikroby začaly ohrožovat už i obyvatele Afriky. A to nejen lidi, ale i zvířata, mnohdy jedinečná a vzácná. Správce národního parku, náčelník Umbala-Bumbala - za pomoci překladu australského cestovatele – vysvětlil, že je třeba zvířata pochytat a dopravit do ZOO, kde budou chráněna nejen před mikroby, ale i pytláky, jež pořádají neustále na Safari nájezdy. Společně si slíbili, že zítra se do národního parku dostaví, zvířátka zachrání, pytláky pochytají, předají soudu a zavřou do vězení. Umbala-Bumbala jim za to ze své chýše pod Kilimandžárem dá starý černošský svitek, jež obsahuje poslední část tajemného vzorce, potřebného k výrobě protilátky na záchranu Země. Návrat na základnu byl ve velmi pozdních nočních hodinách a tak se všichni cestovatele uložili ihned do postýlek bez vyčištění zoubků tak zvaně „na čuníka“, ale plni dojmů z noční akce.

Mach a Šebestová na lovu v Africe – pro změnu opět prší a prší. Dopoledne cestovatelé prožili na základně, odpoledne – kdy přestalo pršet – zahájili velký Safari lov v Africe. Po nezbytném nákupu loveckých licencí se vydali na lov, aby úlovky prodali v obchodě za Safarikoruny a utržené penízky uložili na svá konta v bance. Na Safari se pohybovali šerifové, kteří hlídali platnost licencí, komu vypršel čas, toho odvedli k soudu, kde přísný soudce se svou zapisovatelkou ukládal buď peněžité tresty, nebo nechával odvést odsouzeného provinilce do vězení. Tam se také dostali pytláci, kteří se též na Safari pohybovali, lovili a prodávali. V průběhu lovu došlo i k bankovní loupeži, jež však byla šerify rychle vyšetřena a soudce loupežníka – i jeho pomocnici z řad bankovních úřednic – přísně potrestal. Safari naše cestovatele tak zaujalo, že nepostřehli ani déšť, který se znova v podvečer spustil, a s nevolí přijali rozhodnutí o ukončení lovu. I tak si mnozí přišli na nemálo penízků a při uzávěrce v bance byla jejich konta velmi pěkná. Déšť neustal do večera a tak musel být zrušen plánovaný táborák a místo něj proběhlo v jídelně promítání filmu o Harry Potterovi a v sále školy diskotéka. Rozhodnutí někteří přijali s nevolí, nemalá část však změnu programu kupodivu přivítala. Prý než zpívat u táboráku při kytaře a opékat buřtíky, je lepší sedět a koukat na film, nebo trdlovat na diskotéce, kde tóny linoucí se z reproduktorů mají daleko do libých zvuků kytary u praskajícího ohně. Inu, jiná doba, jiné nároky.

Karkulkiáda a záchrana Země – Poslední pobytový den byl věnován úklidu, balení kufříků, fotografování a hlavně táborové pouti. U mnoha atrakcí si děti vyzkoušely své schopnosti v postřehu, rychlosti, fyzické zdatnosti a vynalézavosti. Získávali fazolky, velké a malé. Jedna velká byla za pět malých. Za ně pak nakupovaly v pouťovém obchůdku, naplněném sladkostmi, hračkami, plyšáky a mnohým dalším sortimentem, po kterém dětská duše touží. Večerní závěrečný nástup pak zhodnotil celý běh tábora, byli oceněni vítězové soutěží, nejlepší účastníci a celý tábor poděkoval personálu kuchyně za vynikající péči o žaludky táborníků a vedoucím o starost a pevné nervy po celou dobu pobytu. Jednotlivé skupiny – malí, střední i velcí - přinesly své složené části tajemného vzorce, které garanti jednotlivých skupin dali dohromady. Části do sebe zapadly a před očima všech se objevil text vzorce, jež bylo třeba vyrobit k záchraně Země před ničivými kosmickými mikroby. Taky se hned profesor Chakotay dal do práce, smíchal potřebné chemikálie, mezi nimiž nechyběla ani mandragora, pěstovaná všemi oddíly po celou dobu tábora. Po nezbytné aktivaci nabili dělostřelci hlavně svých zbraní smíchanou protilátkou a vystřelili ji do kosmu, vstříc dopadajícím mikrobům. Celé nebe se rozzářilo, dělostřelci nešetřili municí, aplikovali profesorem smíchanou látku tak dlouho, až nebezpečí hrozící Zemi bylo odvráceno. Země byla zachráněna!!! Za mohutných ovací všech cestovatelů zapěl chór vedoucích nádherný „Valčík na rozloučenou“ se slovenským textem, nacvičený velkým táborníkem Miloškem a všichni si slíbili, že se příští prázdniny znova setkají k dalším prázdninovým dobrodružstvím.