ADRESA TÁBORA:
Letní dětský tábor
Velké Skaliny
38241 Kaplice
tel. 777 132 640
email: info@velkeskaliny.cz
Po nočním deštíku vytáhlo děti z postýlek sluníčko. Proto také nelenily a daly se hned do plnění úkolů zveřejněných na táborové nástěnce k znovuzískání Kamene mudrců. Po dopoledním Boji o vlajku mezi jednotlivými kolejemi, sbíraly děti odpoledne bylinky, přírodní barvivo, a plnily další úkoly. Snad nejtěžším bylo přinést vodu z potůčku, ale bez použití umělé nádoby. Se všemi úkoly se hravě vyrovnaly a tak při hodnocení na večerním nástupu mohl profesor Snape kouzlem přivolat jednoho z Mozkomorů jež Kámen ukradli. Ten - omámen Snapeovým lektvarem - přiznal, že Kámen mudrců rozbili na kousky. Za splněné úkoly dne vydal dětem dva kousky, jež profesorka McGonagalová uložila do kouzelné skříňky. Podaří se získat všechny kousky a Kámen znova složit? To ještě uvidíme. Večerní zahájení školního turnaje ve Famfrpálu přerušila v okamžiku, kdy se děti seznamovaly s pravidly, pěkně silná bouřka a tak byl turnaj hned po zahájení přerušen.
Noční bouřka trochu pokazila počasí, je pod mrakem, ale to vůbec táborníkům nevadí. V dopoledních hodinách se rozeběhli plnit úkoly Kouzelnické olympiády, kde museli zapojit důvtip, někde i obratnost a sílu. V odpoledních hodinách se uskutečnil Velký školní kvíz. Žáci školy čar a kouzel byli rozděleni do dvou skupin a sama profesorka McGonagallová kladla záludné otázky - z oblasti pohádkových bytostí, kamarádů Harry Pottera, ale také zeměpisu a přírodopisu. Ještě, že vypustila otázky z jazyka českého!! To by jí školní doktor - profesor Snape - oživoval ještě teď!! Však také všem řádně vyhládlo a večeře všem náramně chutnala. Kuchařky přidávaly o sto šest a kdo měl ještě chuť zakoupil si sladkůstku u Hagrida.
Na dnešní den byl připraven celotáborový výlet, ale pro nepřízeň počasí byl přeložen. Noční déšť ochladil co mohl, dnešní počasí s jeho teplotami lze směle nazvat dubnovým. Tábor se rozdělil na dvě části - starší absolvovali orientační běh se záludnými úkoly, mezi kterými nechyběl ani sborový zpěv. Jak lahodně zněla píseň „Jede, jede mašinka“ z úst chlapců z nejstaršího oddílu!! Mnoho sil soutěžícím sebralo i tlačení auta na parkoviště, které bylo v kufru obsazeno téměř Hagridem, jehož tělesná schránka dokáže rozlámat každou osobní váhu. Mladší polovina tábora nacvičovala po oddílech - skryta před ostatními - tanec a zpěv na večerní show pod názvem Bradavické karaoke, kde výkony oddílů budou podrobeny přísnému hodnocení poroty složené z profesorů školy. Odpoledne si pak obě poloviny tábora svou činnost vyměnily. Večerní „Bradavické karaoke“ se díky nácviku všech účinkujících velmi zdařilo, diváci šíleli a porota plakala nad tou nádherou. Vždyť se také předsedovi poroty Hagridovi splašily body a uděloval je o sto šest.
Zlí Mozkomorové oslepili sovu Hedviku a tak musely děti dokázat, že mají odvahu projít poslepu jejich územím a tím sově zrak zachránit. Po jednotlivých oddílech vyrážely na trať, vždy vedeny jen jedním vidícím. V čase, kdy čekaly ostatní oddíly na svůj start, věnovaly se oddílové činnosti – děvčata kreslení a tancování, chlapci pak fotbalu a létajícímu talíři a zároveň byl zahájen velký táborový turnaj ve stolním tenise. Netřeba zdůrazňovat, že všichni nástrahy trasy prošli bez zaváhání a sově zrak zachránili. V odpoledních hodinách se pak všichni odebrali do temného lesa, kde si s chutí zahráli hru „Pašeráci“. Večerní diskotéka byla rozdělena na dvě části. První skotačili nejmenší na hudbu z pohádek, potom je na parketu vystřídali starší a charakter hudby se samozřejmě pronikavě změnil. O předěl mezi oběma částmi se svým vystoupením postaral oddíl dívek, jež včera neabsolvoval „Bradavické karaoke“ z prozaického důvodu. Těsně před vystoupením se jim ztratilo CD-čko s hudbou. Že by v tom měli prsty Mozkomorové??
Po prodlouženém budíčku (díky včerejší diskotéce) a nezbytné přípravě, vyrazily děti plnit úkoly dnešního dne. Po rozluštění tajného dopisu se z něj dozvěděli, že mají po dvojicích vyrazit na trasu označenou fáborky, kde budou plnit rozličné úkoly. Nejmenší poslepu poznávali a sbírali různé předměty, zkoumali po čichu koření apod. Starší měli však úkoly daleko záludnější.
Od samého rána probíhal generální úklid na všech frontách, který končil rojnicí, jež posbírala papírky po celém táboře. To již se blížila hodina předpokládaného příjezdu rodičů a nebylo divu, že u brány nastalo srocování davu. Nicméně největší nápor zažil náš tábor po obědě, kdy ani prostorné parkoviště, jež v jednu chvíli praskalo ve švech pod náporem aut, která přivážela kromě rodičů i babičky, dědečky, strýčky, tetičky, sourozence, spoustu pejsků a v jednom případě nechyběl ani domácí králíček. Někteří z rodičů šli se svými ratolestmi na procházku po okolí, kde jim děti zaníceně ukazovaly místa her a líčily úkoly, jež v těchto místech plnily. Někteří rodiče naložili svá dítka do aut a vyrazili taky na „výlet“ - po cukrárnách, na „smažák“, poháry, zmrzliny a další. „Joj doktore, to bude ale noc“, komentoval tento jev nezávislý táborový zpravodaj, ale doktor s klidem jen lékařům vlastním odvětil: „To já dávno znám a jsem jako vždy připraven!!!“ Kdo v táboře zůstal, zdobil spolu s vedoucími vánoční stromeček. Při slavnostní večeři pak nemusely děti k okénku, ale byly obslouženy samotnými vedoucími. A co by to bylo za vánoce, kdyby nedošlo na dárky. Však jich bylo pod pětimetrovým vánočním smrčkem požehnaně.
Dnes si personál kuchyně musel pěkně přivstat. Na tento den byl naplánován celodenní pěší výlet do Kaplice a udělat pro všechny účastníky balíčky na cestu zabere trochu času. Hned na to byly balíčky rychle rozebrány a velká výprava se dala na pochod. Pochod do Kaplice proběhl bez problémů, na zpáteční cestě se malé děti svezly autobusem do Lučiva, odkud vyrazili zbývající část pěšky. Vtom se ale přihnala bouřka a tak všechna auta z tábora pro ně vyrazila. Během chvilky byly dovezeny do svých chatiček a nyní musíme počkat na trochu sluníčka, abychom usušili sedačky v autech, jež se po této akci dají ždímat.
Nejen celou noc, ale i celé dopoledne propršelo. Z nebe se řinuly provazy deště, které však celý tábor neodradily od přípravy na velkou večerní show MISS Velké Skaliny 2007. Všechny oddíly žily přípravou, jež vyvrcholila v odpoledních hodinách, řízena dvěmi skvělými konferenciéry. Porota složená z profesorů Bradavické školy měla plné ruce práce vytipovat mezi soutěžícími ty nejlepší, jež za své vítězství v soutěžních kategoriích získali nejen sympatie všech diváků, ale i večeři ve dvou v penzionu „Na přehradě“ u pana Karlíka. Tu sponzoroval profesor Snape - v civilu táborový doktor David. Den byl pak zakončen diskotékou, která byla zahájena tancem vítězů. Nutno ještě podotknout, že v odpoledních hodinách přestalo pršet, objevila se i modrá obloha a všichni uvěřili, že uplakanému počasí je konec a déšť nebude program tábora nadále narušovat.
Vyhledat při dopoledním programu příslušnou ingredienci do zázračných lektvarů profesora Snapea nebylo vůbec jednoduché. Ještě, že byly rostlinky označeny cedulkami. Děti podle věkových kategorií nastupovaly na start a cílem bylo najít rostlinku co nejdříve. To bylo běhání! Malí chlapci si zatím krátili čas čekání malou soutěží ve skládání šipky. A komu dolétla nejdále, stal se oddílovým letcem. V odpoledních hodinách se pak - mezi dvěma přeháňkami - uskutečnil velký lesní lov na čarodějnice, které byly každá chráněny svým osobním hejkalem. Úkolem bylo čarodějnici chytnout, vyhnout se při tom hejkalovi a od chycené čarodějnice získat papírek. Taktika byla velmi důležitá a tak jsme byli svědky hromadných „nájezdů“ na každou ze šesti čarodějnic, při kterých měl hejkal pramalou šanci na úspěch.
Díky neustávajícím dešťovým přeháňkám musel být přeorganizován program dnešního dne. Když konečně počasí dostalo rozum a mraky se protrhaly, zahájily děti velké sportovní odpoledne. Věnovaly se fotbalu, přehazované, vybíjené a dalším hrám s velkou radostí, že konečně po několika dnech nemusí kličkovat mezi kapkami deště. Kategorie nejmenších také dohrála včerejší hru „Čarodějnice a hejkalové“, ze které je vyhnal mohutný liják. Na večerním nástupu pak ředitel školy spolu s profesorkou McGonagallovou vyhodnotili všechny proběhlé soutěže. Velmi mile překvapila děvčátka ze čtvrtého oddílu, která předala vlastnoručně vyrobené diplomy nejen řediteli školy, ale i nejlepšímu „oddíláku“, praktikantu, doktorovi a i táborovému zpravodaji za pěkné fotografie.
I když je dnes třináctého a ještě k tomu pátek, dětem to vůbec nevadilo. Zatím co se velká část dospělých při takové konstelaci třese strachy, děti nastoupily beze strachu k závěrečným zkouškám z magie. Byly rozděleny na mágy, čaroděje, šamany a studenty. Za pomoci magických znaků musely nacvičit a předvést přísným profesorům příslušné kouzlo, jež bylo po táboře rozmístěno velké množství. Vstupem do celé hry byla instruktáž samotného ředitele školy Abuse Brumbála. Než začalo velké balení zavazadel stihla ještě malá děvčátka sehrát poslední a litý zápas v přehazované. Nicméně děti zažily ještě jedno překvapení. Dostavili se mezi ně zástupci ze Soběnovského tábora, kteří si přišli pro vlajku, jež jim byla před rokem při jedné noční hře sebrána. Věděli, že to nebude zadarmo a tak si nacvičili krásné baletní vystoupení. A za bouřlivého potlesku celého tábora svou vlajku získali zpět. Večerní nástup, vyhodnocení celotáborové hry a závěrečný ohňostroj udělal tečku za letošním prvním během.