Letní dětský tábor
Velké Skaliny

S Pergamenem v ruce se naši Slované vydali hned ráno na cestu po šesti klášterech, kde za správné odpovědi získávali písmenka, jimiž doplňovali tabulku Pergamenu. Vyšly jim sice – slovansky řečeno – „hámotiny“, ale zjistili, že Pergamen skrývá ještě jednu šifru, složenou ze čtení jen určité barvy a odzadu. Rychle pak rozluštili text a dozvěděli se, kde naleznou korunovační klenoty.

Hned po obědě se také pro ně vydali. Skupinu nejmenších vedla cesta do prostor půdy starého hradu, kde zjistili, že královskou korunu zakoupí u kuchařek slovanského hradiště, které ji celou dobu střežily a chránily. Za nadolované stříbro v Horách Kutných a po zazpívání krásné písničky, jež potěšila srdíčka kuchařek, získali královskou korunu. Skupinu středních Slovanů vedla cesta k hradnímu pánovi ze Sokolčí, který spolu se svým pážetem Samíkem jejich prosby vyslechl a za nabízené drahé kameny jim byl ochoten prodat královské jablko. Vyžadoval však zapění pěkné písně a předvedení hymny Země Skalinské. Jeho dojetí nad krásným zpěvem nebralo konce a královské jablko naši střední Slované od něj získali. Hradní pán Jaroušek ze Sokolčí však vlastnil i královské žezlo, které bylo nezbytné pro kompletaci korunovačních klenotů. Pro něj si přišli nejstarší Slované, společně zapěli píseň o severním větru a nabídli zlato, jež narýžovali z řeky Skalinky při nočním rýžování. Hradní pán Jaroušek zamáčkl slzu dojetí, poslal páže do klenotnice pro žezlo, předal jej Slovanům a pohostil všechny specialitou hradu – smaženými hranolky.

Ve večerních hodinách se sešel Zemský sněm Země Skalinské a skupiny Slovanů do rukou arcibiskupa Platana předaly získané korunovační klenoty. Ten v krátké řeči zdůraznil, že jedinec není ničím a sami Slované se přesvědčili, že jako teprve jako celek dokázali splnit náročný úkol. Zemi Skalinskou prohlásil královstvím a otevřel tak cestu k volbě historicky prvního krále. Spojené šlechtické rody navrhly celkem čtyři kandidáta a z hlasování všech na Zemském sněmu nakonec ve druhém kole vyšel vítězně Michal Koudelka. Při korunovaci, která následovala hned po skončení volby, obdržel královské jméno Michal Koudy I.  A zástupci jednotlivých šlechtických rodů mu slíbili věrnost. Ve své první řeči ke svým poddaným poděkoval za důvěru Zemskému sněmu, slíbil spravedlivě a dobře spravovat Království Skalinské a na příští den vyhlásil velkou Královskou pouť. Pak následovaly jen obvyklé procedury – fotografování na obraz, jež bude zdobit úřední místa Království Skalinského a nebyla opomenuta ani výroba známky Královské pošty.

Naši Slované si dnes na vlastní kůži vyzkoušeli, jak jsou schopni se o sebe postarat v přírodě. Hned ráno vyrazili na návštěvu Pánů ze Sokolčí a Pánů z Dubu od kterých chtěli radu kde hledat pro Zemi Skalinskou korunovační klenoty. Před hradem Sokolčí rozbili tábor a museli si sami uvařit a upéci oběd. V celku lze konstatovat, že se jim to povedlo a některé pečené výrobky byly velmi zdařilé i chutné. Pár Slovanů – hlavně starších Slovanek – vyrazilo zcela nevybaveno. Hlavně, že v rukou třímaly mobily, jež byly jejich hlavní výbavou na celodenní cestu přírodou. Celou cestu nesly tedy poněkud hůře, neboť se nenašel nikdo, kdo by jim sloužil, jak jsou zvyklé z domova. Ze Sokolčí pokračovali Slované k Pánům z Dubu, kde se posilnili hlavně poháry a bramborovými hranolky. Páni z Dubu také poradili Slovanům, aby požádali o pomoc Blanické rytíře, neboť sami toho moc nevědí.

Po návratu a večeři se vydali Slované k vrchu Blaníku, požádat rytíře o radu a pomoc. Nabízeli rytířům zlato, stříbro i drahokamy, ale toho je v Blaníku více jak dost. Teprve, když nabídli poctivost, věrnost a přátelství jim rytíři prozradili střežené Blanické tajemství, kde hledat informaci potřebnou k získání korunovačních klenotů. Všechny rody od Blanických rytířů obdrželi Pergamen, do kterého budou zapisovat informace, jež získají v šesti klášterech, které musí navštívit. „Informace v klášterech vám budou sděleny ale pouze tehdy, když správně odpovíte mnichům na otázky z historie, zdravovědy, státní symboliky i dějin Země Skalinské. V neposlední řadě budete muset správně doplnit přísloví a vyluštit hádanky“, pravili Slovanům Blaničtí rytíři a znova se v hoře Blaník uložili ke spánku. Podaří se Slovanům vyplnit Pergamen?

V dopoledních hodinách připravovali šlechtické rody své ženichy a nevěsty, kreslili jejich podobizny, psali oslavné básně a shromažďovaly věna, která spolu s nimi nabídnou. Cílem bylo dosažení spojení rodů, aby takový zesílený rod měl právo k založení království a k volbě krále. Samotnému aktu námluv předcházelo polední divadelní představení pro nejmenší Slovany „O velké  lásce Skalinské“, kdy rytíři Jiřímu, jež musel do války, lezl do zelí kníže Svatopluk. Ten jeho milou, komtesu Markétku nejdříve přemlouval a posléze se rozhodl ji unést, ale naštěstí v okamžiku, kdy se Jiří vrátil z vítězné války. Byla z toho pěkná mela, meče svištěly a nakonec?? Ukázalo se, že Markétka má sestru – dvojče – komtesu Veroniku a ta zahořela ke Svatoplukovi velkou láskou. Vše se v dobré obrátilo a po velkém usmíření a souhlasu obou rodů, byla svatba veliká.

V odpoledních hodinách pak došlo k vlastním námluvám slovanských šlechtických rodů a po několikerých dohadech o výši věna a získání vyšší politické moci se nakonec rody dohodly a šest párů, které byly dohodnuty (láska, neláska) byly arcibiskupem Platanem v podvečerních hodinách oddány. Vše završil Velký šlechtický ples v maskách, kde úvodní taneční kousek patřil novomanželům spojených šlechtických rodů.

Po ranním nástupu a přání oslavencům ke svátkům a narozeninám se mezi Slovany dostavil Svobodný pán z Prčice a požádal o velkou pomoc. Nějací vandalové mu zničili plot jeho zoologické zahrady a zvířátka se mu rozutekla do širého okolí. Poprosil, zda by mu Slované nepomohli zvířátka najít, opatrně odchytit, dopravit zpět do ZOO. To se nakonec všem podařilo, zvířátka byla nalezena, vzorně o ně bylo pečováno a Svobodný pán z Prčice za odměnu uspořádal v odpoledních hodinách rytířský turnaj Zemí Skalinské a Soběnovské. Bojovalo se ve dvou kategoriích do dvanácti a nad dvanáct let ve fotbale, přehazované a vybíjené.  Po skvělých výkonech, kdy síly byly vzácně vyrovnané a za mocného povzbuzování všech diváků nakonec zvítězili rytíři a šlechtici obou Zemí. Nebylo důležité kdo byl lepší, důležité bylo, že všichni užili nádherné sportovní odpoledne. I slunko rozedralo dešťové mraky posledních dní a zvědavě pokukovalo na místo rytířského turnaje.

V noci, za svitu pochodní, vyrazili nejstarší Slované na zlatonosná rýžoviště řeky Skalinky. Za svitu loučí a baterek se po přivítání v rýžovišťových polích vrhli s plnou vervou do řeky Skalinky. Nevadila jim studená voda tohoto zlatonosného toku ani pozdní noční hodina. Půlnočním rýžováním zlata vynesli z koryta řeky Skalinky nemálo zlatinek i nuggetů. Řádně promočení, ale šťastní se vydali na cestu zpět s pocitem dobře vykonané práce. I oni mají zdroje na nákup části korunovačních klenotů. Po návratu do slovanského hradiště si dali horkou sprchu a krátce na to usnuli spravedlivým spánkem.