Letní dětský tábor
Velké Skaliny

13. den – v dopoledních hodinách vyzvala kouzelnice Kalypsó piráty, aby jí pomohli nasbírat bylinky na kouzelný čaj, jež je třeba k uspání proradného kapitána Barbossy a vysvobození sličné Elizabeth Swan z jeho spárů. Tento úkol se vcelku podařil, a když šla odpoledne Kalypsó „kvrdlat“ ten mnoholičný lektvar, využili piráti chvilky volna a krásného počasí k tomu, aby svá těla smočili ve vodách Modré laguny. Mezi koupáním se pak zabývali trochu sportem, trochu masážemi zmožených těl (nebo vybíráním blech – to přesně nevíme), ale hlavně se věnovali největší pirátské zábavě – karbanu. Vždyť takovou partičku Kvartet nic ještě nepředčilo! Večer se piráti doslova slétli na večeři. Vždyť byla jejich oblíbená a dlouho očekávaná „Kaše kapitána Morgana“. Na zdejší základně je někdy nazývána též „Kaší obrubníkovou“ a pro ty, kteří ještě nevědí, máme zaručenou informaci, že v zemích Českých je nazývána „Kaší krupicovou“, v některých kruzích – podléhajících oblíbenému amerikanismu – pak „Baby-guláš“. To byla bašta!! Piráti si museli i šátky sundat, aby je netlačily boule, co se jim dělaly za ušima. Večer, když kaše kapitána Morgana trochu odlehla a v bříškách našich pirátů se objevilo kousek volného místa, vyrazili ve třech skupinách na pečení buřtíků. Ty jsou v pirátské hantýrce nazývány „Potěšení sličné Elizabeth Swan“ a skutečně, opečené vypadaly nejen krásně, ale byly i velmi dobré.

.

12. den – hned ráno, po bohaté snídani, vyrazili piráti na velkou výpravu – vyloupit banku nejbohatších obchodníků v oblasti Indického moře. Loupež se podařila, ale bylo nutno dostat uloupené zlaťáčky ke svým pokladníkům. Protože naši piráti ještě neznají středoevropské způsoby tunelování bank a bezpečné posílání naloupených penízků na Seychely, Belize a podobně, museli zlaťáčky nosit po jednom přes území střežené obchodní stráží. Pokud byli chyceni, museli penízek odevzdat. Ale našich pirátů je velmi mnoho, obchodní stráže daleko méně a navíc – obchodní stráž, tato policie obchodního loďstva je zavalena velkou administrativou a není divu, že jí na stíhání loupežníčků zbývá jen velmi málo času a sil. A tak se podařilo strážníky rychle unavit a zlaťáčky bezpečně uložit v pirátských truhlách na palubách našich čtyř korábů. Odpolední vedro vytáhlo piráty k vodním radovánkám do Modré laguny. Avšak s hrozící bouřkou bylo koupání ukončeno dříve, než se je mohlo podařit vyfotografovat ve vlnách laguny. Objektiv pirátského zpravodaje stačil zachytit pouze návrat na základnu a čisťoučké, vykoupané tváře našich malých mořských loupežníčků. V krátké chvilce se obloha nad základnou nejdříve hrozivě zatáhla, pak protrhla a spustil takový liják, doprovázený smrští blesků, že v mžiku se vše ocitlo pod vodou. To však obyvatelům nevadilo, neboť jejich mysl byla naplněna očekáváním večerní volby MISS PIRÁT. V průběhu soutěže vystoupil balet spřáteleného Moskevského divadla. Za mocného jásotu obecenstva uvedli umělecký úryvek z Labutího jezera, který byl pro piráty nevšedním zážitkem a okamžitě přejmenován na „Chcíplou labuť“.

..

11. den – včerejší nácvik přežití se našim pirátům více než vyplatil. Hned ráno totiž nastala situace, kdy museli základnu nahonem vyklidit. Důvod byl velmi prostý – byl nahlášen příjezd vrchních pirátských revizorů a kapitáni korábů chtěli ukázat, co vše se již piráti naučili. Nejmladší piráti (na základně mají hodnosti „pinďata“) a střední piráti vyrazili, vybaveni kotlíky do pralesa vařit polévku, maniokové brambory a další. Stejně tak i piráti nejstarší (na základně mají hodnosti „PC a TV „teenageři“), ale pro ty byla ukázka schopnosti přežít ztížena tím, že se zavázanýma očima byli povozy zavezeni do pralesa, ze kterého se museli po uvaření oběda vrátit na pirátskou základnu. Mezi tím - po odjezdu revizorů - si hlavní šéf kapitán Morgan a pirátský felčar Kaspi trochu zacvičili, za přísného dohledu Madagaskarského lazebníka Jamese. Ač se piráti o sebe v pralese postarali velmi dobře, přeci jen pirátská kuchyně, je pirátská kuchyně. „Podpalubní sekačka“ s bramborovým pyré a tomatovým salátkem šla na odbyt nevídaným způsobem. Z pirátských kuchařek stříkal pot, přídavky nebraly konce, ale nakonec byla všechna bříška pirátů uspokojena až po hrdlo. Snad i proto na večerním nástupu – za mocného potlesku přihlížejících – zatančily dvě malé pirátky slavný „Tanec svatého bukanýra“. Před tím, než byl den ukončen chvilkou sportu, došlo k fotografování jednotlivých pirátských oddílů k potěše všech otrokářů-chlebodárců, jež naše internetové stránky pravidelně i příležitostně navštěvují.

10. den – po vynikající snídani, ke které byly smaženky dle receptu pirátské babičky Ágnes von Wartburg, se všichni piráti vypravili za velkou kořistí. Zatím co si domlouvali přepadovou strategii, na druhé straně procházeli i lovci pirátů – mořská policie Spojených arabských emirátů – velkou přípravou. Základním – a bohužel často i jediným – znakem dovednosti policie je ostříhaná hlava. Principem totiž je, aby bylo mozku umožněno co možná největší chlazení k podpoře činnosti mozkového závitu. Poté již velká loupež začala. Pirátské koráby rychle do svých útrob ukládaly kořist, policie běhala jako zběsilá a za pomoci jediného mozkového závitu dosáhla úctyhodnou úspěšnost zadržení, přesně srovnatelnou s českou statistikou, kde se toto číslo pohybuje do 10%. Piráti se musí neustále učit. Nejen loupit, pálit, ale i přežít v těžkých podmínkách, které je mohou na jejich výpravách potkat. Přežití je základní podmínkou budoucí úspěšnosti piráta. Proto hned po poledním klidu vyrazily posádky všech lodí do nedaleké džungle, kde je jejich kapitáni zasvěcovali do tajů přežití. Z počátku se na to piráti dívali velmi nevraživě. Ono není vůbec jednoduché opustit každodenní návyky, přežít bez elektřiny, Playstationu, televizní bedny, počítačových her a dalších blbostí. Ale kapitáni korábů se nad to vše povznesli. Osobním příkladem strhli piráty na svou stranu, rozdělali oheň a společně nasbírali plody džungle na výživný a vitamínů plný čaj. Poté se vrhli i do pečení „bukanýrských placek“. Základem bylo těsto z manioku, který hojně roste v pralese Madagaskarském. Po pečlivém uhnětení těsto vytvarovali nejen do placek, ale i krásných houstiček, vdolečků a dokonce i hadů, kteří se velmi pěkně opékali nad plápolajícím ohněm. Jejich výtvory pak zhodnotil sám kapitán Morgan, kterého doprovázel Jack Sparrow. Nechyběla ani Tia Dalma, jež nešetřila obdivem a chválou.