Letní dětský tábor
Velké Skaliny

Od samého rána probíhal generální úklid na všech frontách, který končil rojnicí, jež posbírala papírky po celém táboře. To již se blížila hodina předpokládaného příjezdu rodičů a nebylo divu, že u brány nastalo srocování davu. Nicméně největší nápor zažil náš tábor po obědě, kdy ani prostorné parkoviště, jež v jednu chvíli praskalo ve švech pod náporem aut, která přivážela kromě rodičů i babičky, dědečky, strýčky, tetičky, sourozence, spoustu pejsků a v jednom případě nechyběl ani domácí králíček. Někteří z rodičů šli se svými ratolestmi na procházku po okolí, kde jim děti zaníceně ukazovaly místa her a líčily úkoly, jež v těchto místech plnily. Někteří rodiče naložili svá dítka do aut a vyrazili taky na „výlet“ - po cukrárnách, na „smažák“, poháry, zmrzliny a další. „Joj doktore, to bude ale noc“, komentoval tento jev nezávislý táborový zpravodaj, ale doktor s klidem jen lékařům vlastním odvětil: „To já dávno znám a jsem jako vždy připraven!!!“ Kdo v táboře zůstal, zdobil spolu s vedoucími vánoční stromeček. Při slavnostní večeři pak nemusely děti k okénku, ale byly obslouženy samotnými vedoucími. A co by to bylo za vánoce, kdyby nedošlo na dárky. Však jich bylo pod pětimetrovým vánočním smrčkem požehnaně.