Letní dětský tábor
Velké Skaliny

Motto: Abyste mohli zvítězit, musíte být připraveni i občas prohrát. A schovat si jednu dvě karty v rukávě. Dnes byl dle data olympijské vesničky čas Velikonoc. Dopoledne vyrazily týmy za koledou a vskutku se jim podařilo vykoledovat od udivených starousedlíků téměř 50 vajíček. Odpoledne všechny týmy absolvovaly Hádroš-Mátroš orienťák po okolí olympijské vesničky. Na stanovištích plnily různé úkoly, a pokud se jim to nepodařilo, zanechávaly na místě části oblečení, či byli pomazáni tu uhlíky, tu zázračnou mastí značky Indulona. Nakonec ve finále u Hádroše a Mátroše museli všichni ochutnat jejich zázračnou polévku, aby nakonec její vynikající chuť spláchli koupelí v rybníku. Velikonoční jízda na vlastnoručně vyrobených košťatech probíhala štafetovým způsobem a za mocného povzbuzování vyhrál tým Asie, jemuž sice vítězství nepomohlo odpoutat se ode dna celkové tabulky, ale výrazně si bodově pomohl a své soupeře dohnal. Boj o vítězství Skalinské olympiády bude ještě hodně napínavý. Večerní pálení čarodějnic přerušil předčasně vlahý deštík, ale všechny hřálo vědomí, že čarodějnice a vše po zimě špatné stačilo shořet.

Motto: Největších vítězství nedosáhneme silou, ale vytrvalostí. Nejen sportem živ je člověk. To dnes platilo i v olympijské vesničce. Po dopoledních sportovních kroužcích nastal dlouho očekávaný Den naruby. Nejen, že všichni olympionici nosili naruby oblečení (s výjimkou bot), ale i funkce byly obráceny. Děti byly vedoucími a vedoucí dětmi. Málo se dětem líbilo, když vedoucí na jejich povely odpovídali - „Mně se nechce“, „Počkej ještě“, a podobně. V podvečer pak byla zahájena výroba masek s jediným cílem: Nikdo na táboře nesmí být bez masky. Před očima rostly víly, loupežníci, Batmani, Harry Potterové, různá zvířátka a další. Jen kuchařky olympijské kuchyně měly po starostech. Jejich bílé pláště - celotáborová maska - je nechávaly klidnými. Večer pak proběhl Skalinský průvod masek, jež skončil velkou show v jídelně olympijské vesničky.

Motto: Ve chvíli, kdy začnete mluvit o tom, co uděláte v případě porážky, jste už prohráli. Dopolední soutěž týmů ve hře Budkožrouti prověřila rychlost i taktiku jednotlivých sportovců. Sebrat barevné papírky a to v nejvhodnější barevné skladbě, bylo náročné. Odlehčením zápolení pak bylo, když tři králové - Kašpar, Melichar a Baltazar obcházeli o poledním klidu s koledou olympijskou vesničku. Ten „černej vzadu“ zpíval jako o závod, někteří olympionici se přidali s básní, jež těsně před příchodem tří králů složili a vykoledovaná výslužka?? Ta skončila stejně v rukách malých sportovců, jako odměna za vystoupení při večerní soutěži hvězd. Před tím však proběhlo sportovní odpoledne a následně večerní soutěž „Pochod slepých ptáků“ - škodolibci nazývaná „Chcíplá labuť“. V té museli olympionici jednotlivých týmů poslepu a na čas projít trať označenou jen slabým provázkem.

Motto: Vítězem se můžeš stát pouze tehdy, když máš dost vůle překročit hranu útesu. Součástí novoročního výstupu bylo „napakování“ všeho potřebného k přežití pochodu. Nejen vhodného oblečení a výstroje k výstupu na vrchol, ale i zásoby stravy - kotlíky, polévky, chléb a další potraviny dle výběru jednotlivých týmů, které jim olympijská kuchyně připravila na cestu. V základním táboře bude totiž nutné si uvařit a posílit se před útokem na vrchol. Večer pak proběhlo finále soutěže „Hodina pravdy“, kdy musely jednotlivé týmy předvést umění a znalosti svých kolegů z ostatních týmů. Po čtyřech dnech nácviku dokázali sportovci, že i na poli nesportovních výkonů umí zabojovat.