Letní dětský tábor
Velké Skaliny

Ráno bylo vše připraveno k zahájení útěku před velkou vodou, ale ouha. Dozvěděli jsme se, že naše trasa povede přes vesnici „pidilenochodů“. Ti nejdříve každého cestovatele, či skupinu identifikují na základě jejich cestovatelské standarty a posléze vybírají dárečky. Nejraději mají talismany, které cestovatelé nesou ke své ochraně a z nich si vybírají. Proto celé dopoledne všichni věnovali výrobě talismanů a celá Doba ledová se proměnila v jednu ohromnou hrnčířskou dílnu. Tomu všemu však předcházelo týdenní vyhodnocení nejlépe uklízené jeskyně. Vyhrála děvčata z jeskyně číslo 6 a Vačičácká pochoutka v podobě dvou nanukových dortů jim zcela jistě velmi chutnala.

Odpoledne pak cestovatelé vyrazili na cestu k vesnici pidi-lenochodů. Cesta k nim vede údolím, jež je jimi hlídáno a z vysokých hor jsou poutníci „ostřelováni“ sněhovými koulemi. Museli jsme údolím projít a vyhýbat se „střelbě“ sněhovými koulemi. Někteří z nás schytali nemálo zásahů, ale protože byl sníh měkký, nezpůsobilo nám to nijaké škody, ani ztráty na životech.  Museli jsme absolvovat jízdu po velké ledové skluzavce. Počasí nám však moc nepřálo a tak ji většina z nás musela obejít. Jen někteří dobrovolníci se pěkně sklouzli, demonstrovali ostatním její báječné vlastnosti a slíbili jsme si, že se na ní s příchodem lepšího počasí dostatečně vyřádíme. Protože jsme následně splnili úkoly strážných z pidi-lenochodího údolí, bylo nám dovoleno pokračovat k jejich vesnici.

To však již nastal večer a Manny se Sidem rozhodli, že se utáboříme v jeskyních poblíž vesnice lenochodích „trpaslíků“ a na cestu vyrazíme po řádném odpočinku. Večer byl věnován tanci na Velké pyžamové diskotéce se soutěžemi a pak již si dali všichni dobrou noc a zavrtali se do svých pelíšků.